Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě letos odstartují premiérou nastudovanou režisérem Vojtěchem Štěpánkem společně s herci z ostravských divadel, kteří intenzivně zkouší mistrovu komedii Zkrocení zlé ženy.

Ostrava Diváci budou mít možnost vidět tuto hru ve zbrusu novém kabátě a pod širým nebem na Slezskoostravském hradě hned šestkrát v termínech od 15. do 24. července 2019. Hlavní roli Kateřiny ztvární herečka Kristýna Leichtová, se kterou se mimo jiné můžete setkat v ostravské Komorní scéně Aréna v inscenaci Tři sestry a jež bude v nové sezoně vystupovat i na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Havlově hře Odcházení.

V Ostravě jste se v poslední době objevila hned v několika divadelních hrách. Znamená to, že už jste v Ostravě natrvalo?
Ne úplně, já momentálně bydlím zároveň v Ostravě i v Praze, a trochu také v Plzni. Došlo k tomu asi před dvěma lety díky pracovní nabídce mého partnera, který tady nastoupil jako umělecký šéf Národního divadla moravskoslezského.

Co se vám na ostravském divadle zatím nejvíc líbí?
To záleží jak na kterém. Ale obecně se mi líbí kulturní pestrost člověk tady má z čeho vybírat. Když si chce zajít do divadla na něco mladého a provokativního, tak pravděpodobně zamíří k Bezručům, pobavit se může v Míru, na „komořinu“ by vyrazil zřejmě do Arény a přitom má pořád možnost jít na klasiku do velkého divadla a zažít tu vznešenou atmosféru večerního představení. A mimo jiné se mi moc líbí i to, že se tady herci a divadelníci z různých scén pravidelně scházejí, povídají si a přátelí se. To se třeba v Praze moc nestává.

Dokázala byste nějak porovnat pražskou a ostravskou divadelní scénu, když obě důvěrně znáte?
Připadá mi, že na Prahu je hodně vidět, a možná proto dost podléhá aktuálním trendům, které se snaží mermomocí naplnit, což ale není vždy k užitku. Na druhé straně Ostrava si nechává na všechno víc času, aby si mohla s tvorbou po svém pohrát, aby si na práci dala záležet a aby byl výsledek propracovaný. To podle mě platí hlavně o většině komorních scén, samozřejmě, že v NDM je to něco trochu jiného, toho času tam je podstatně méně.

Je naopak něco, co Vám tady chybí?
Oproti Praze mi tady docela chybí propojení pohybového divadla nebo například pantomimy a tance s klasickou činohrou. To mi připadá jako krásné spojení, které tady zatím v divadelních programech moc nenacházím. Taky bych vyzdvihla to, že v Praze se často hraje divadlo i v angličtině. Důkazem je třeba Prague Shakespeare Company, na kterou chodí hodně lidí, kteří si cení zpracování her v originále.

Věnujete se sama ještě tanci?
Momentálně tančím jenom se svojí dcerou, ta je z toho nadšená. Jinak na to teď nemám moc čas. Ale postřehla jsem, že je tady spousta různých možností a zajímavých kurzů, takže až budu mít chvilku, tak bych se ráda do některého přihlásila.

Jak už jste sama naznačila, máte desetiměsíční dceru Dorotu. Jak zvládáte zkoordinovat zkoušky a péči o ni?
Za normálních okolností to docela jde. Ale zrovna teď zkouším Zkrocení zlé ženy vlastně nepřetržitě, protože moje postava Kateřiny je na scéně skoro pořád. Takže je to náročnější. Ale naštěstí se nám podařilo sehnat báječnou „hlídačku“, která si s Dorotkou sedla a v průběhu zkoušek o ni pečuje. Ale vypomáhá nám i rodina teď je u nás na návštěvě přítelova maminka a později přijede i ta má.

Sama sebe jste v rozhovoru s Janem Krausem označila za „moderní matku“. Co to podle vás znamená a jak se to projevuje?
Ono je zvláštní a paradoxní, že být moderní matkou v dnešní době znamená vracet se ke kořenům. Například se snažím kojit, co to jde, protože je to přirozené. Také se vracím zpátky k látkovým plenkám, protože jsou šetrné k přírodě a zároveň to nejlepší pro miminko.