Dvě nová básnická díla Dana Jedličky a Jana Kunzeho představí zítřejší autorské čtení spojené s křtem obou sbírek. Akce začne v Café Evžen v 21 hodin. Obě publikace jsou prvními počiny nového opavského nakladatelství Perplex. Zatímco sbírka Dana Jedličky Mimoběžky vyšla už na přelomu května a června, bibliofilské vydání básní Jana Kunzeho s názvem Po tmě chuť je očekáváno každým dnem.

Kunzeho asi není třeba opavskému publiku představovat, protože se jedná o dobře zavedené jméno, ať už máme na mysli jeho aktivity literární, hudební nebo organizační. S básnickými texty Dana Jedličky jsme se zatím mohli setkat jen v příležitostných souborných publikacích Opava City / Poezie v otevřeném prostoru (2004) a Míň než všechno neberu (2006). Debutová sbírka Mimoběžky konečně umožňuje ucelenější pohled na tvorbu tohoto autora.

Kniha obsahuje celkem pětatřicet básní rozdělených do tří oddílů – V křižovatkách, Nikdo doma a Mimoběžky – jimž předchází samostatné čtyř– verší nazvané Poezie: „Ticho vyrostlé až / někam do stropu / a na každém řádku / strach co bude dál.“ Dá se říci, že jde o „programové“ verše, které leccos prozrazují o autorově pojetí a vnímání poezie jako žánru. Jedlička totiž nepatří k výřečným básníkům: jeho texty charakterizuje výrazová úspornost, lakoničnost, cílená zámlka. Ve svém vyjadřování je velmi precizní a působivost jeho sdělení není rozmělňována nadbytečným balastem slov. Autor sám svou tvorbu příznačně charakterizuje jako „minimalistickou lyriku“. Sympatické je, že se lyriky nebojí a dokáže být místy velmi intimní: „Jaké to asi je / vězet ti v ústech jako hostie? / hladit tvou hladinu až do zklidnění? / ne takové to není.“

Zároveň je však za verši cítit silný podíl intelektu, takže nesklouzávají do sentimentality, ani když se jedná o lyriku v podstatě přírodní: „Na hrázi s hřebenem vlnolamu / prosili jsme o jarní vítr / ve tmě co v ní není vidět / vlastního slova / jak zloději vteřin / zhublí na jediný verš / zmrzlí a / s tušením blízké vody.“ Jedličkova poezie je – aniž by přitom byla triviální – poměrně srozumitelná a „přístupná“. Přispívá k tomu i vědomá práce s tradičními formálními prostředky: autor s přehledem a nenásilně pracuje s rýmem i dalšími zvukovými prostředky, jako je eufonie („v kostelích bijí / na svítání“, „klín jsme vytloukli klínem“) a aliterace („poklidně pozůstalá“, „paměť prstů“).

Stejně samozřejmě však působí i četné básně psané volným veršem, takže je zjevné, že formální složka je pro Jedličku jen jedním z možných výrazových prostředků. Mimoběžky jsou podařený debut a v Danu Jedličkovi objevuje Opava dalšího zajímavého autora. Na celkovém dojmu z knížky se výrazně podílí i grafická úprava a fotografie Jana Gřeška. Kniha vyšla v nákladu dvou set ručně číslovaných výtisků a je k dostání v opavském knihkupectví Librex na Ostrožné ulici, na stránkách nakladatelství (www.perplex.cz) a samozřejmě bude k zakoupení i během zmíněného autorského čtení v Café Evžen.