Frontman kapely, Jan Kunze, poskytl Deníku také malý rozhovor.

Dá se říci, že jako kapela jste relativně stále mladý projekt, a přesto jste velice úspěšní. V čem myslíte, že tkví tajemství vaší oblíbenosti u fanoušků?

KOFE-IN vznikl v roce 2006, takže se opravdu dá napsat, že jsme poměrně nová kapela. Věříme, že naše popularita se odvíjí především od toho, že děláme zajímavou a originální muziku, kterou nelze přirovnat k jiným hudebním skupinám.

Taky jsme od vzniku kapely vždy intenzivně koncertovali po celé republice. Takže jsme si to odjezdili.

Jak jste se vlastně dali jako skupina dohromady - znali jste se už z dřívějších dob?

Ano, s většinou kluků z kapely jsme se znali už z dřívějších dob. S některými jsem spolupracoval už dříve na žánrově různorodých projektech, nebo jsem sledoval jejich práci v jiných místních kapelách. Pak jsem je oslovil a nabídl jim svoji vizi a společně jsme začali budovat kapelu KOFE-IN.

Nyní je tedy na světě vaše nové, v pořadí druhé, album Libertin. Jak dlouho se rodilo a v čem se třeba liší od debutové desky Osobní vesmír?

CD Libertin vznikalo od léta do konce roku 2010. Na rozdíl od debutového Osobního vesmíru se materiál na novou desku rodil na soustředěních v Jeseníkách a při invenčních večerech v domácím studiu našeho kytaristy. Na debutovou desku jsme nahrávali už koncertně prověřený materiál, kdežto písně z desky Libertin budou moci fanoušci slyšet teprve až na jarní šňůře.

Další velmi podstatná změna je v osobě producenta. První desku produkoval náš tehdejší kytarista Marek Hoblík. Druhá deska vznikla pod dohledem známého pražského producenta Matouše Godíka aka ZKA4T, který například dělal na nahrávkách skupin -123 minut, Bratři Orffové, Mythematica (Anděl) nebo Kubatkův Vzduchoplavec (Anděl) atd.

Další podstatnou změnou je, že desku Libertin vydala firma Champioship music, u které vydává například David Koller nebo Xindl X. Což pro KOFE-IN znamená určitě velký krok dopředu.

Když už jsme u těch časových definicí. Jak dlouho vám asi trvá vytvořit jednu písničku – je to zdlouhavý proces, nebo stačí, abyste dostal inspiraci, sednete si na to a song je za chvíli na světě?

To záleží. Někdy to do sebe od začátku všechno zapadá a píseň se zrodí rychle a nekomplikovaně. To je třeba případ singlu Kladu tě na vodu. Kytarista Vláďa Jaške přišel s takřka hotovou hudbou, já si stoupl k mikrofonu a na první dobrou jsem to nazpíval. Jindy může být vznik písně komplikovanější, a než se dosáhne finální podoby, tak to nějakou dobu trvá. A někdy se dokonce stane, že píseň pořád upravujeme, měníme, až ji nakonec odpískáme a necháme plavat. Vždycky se holt nedaří.

V dnešní době, kdy naše hudební skupiny stále více inklinují k produkci cizojazyčných písní, se vy opíráte naopak o české texty. Myslíte, že i to je součást úlohy, kterou by měli muzikanti respektovat – přinášet fanouškům srozumitelná poselství a nejen líbivé melodie?

KOFE-IN je česká kapela, a zpíváme tedy v rodném jazyce. Navíc česká angličtina je u některých kapel dost špatná. V angličtině sice zní všechno líp a jaksi světově, jenže lidé ty texty neposlouchají. Nemyslím si ale, že by v muzice měla existovat nějaká omezení. Proto nechme posluchače, ať poslouchají muziku, která je baví a dodává jim energii. Ať už jsou texty v češtině, angličtině…nebo třeba v ugrofinštině.

KOFE-IN každopádně zůstává u češtiny.

Tato otázka trochu souvisí s předchozí. Existuje kdekoli hudební skupina, se kterou byste se mohli srovnávat, co se směru a podoby tvorby týče, či je KOFE-IN naprosto svébytnou a originální formací?

Samozřejmě jsme ovlivněni hudbou a skupinami, které máme rádi. Ale věříme, že produkujeme originální a svébytnou hudbu. Snažíme se kombinovat rock s ambientní elektronikou, low-fi postupy, českými texty a saxofonem. Najít podobně znějící kapelu by asi nebylo úplně snadné.

Ve vaší hudbě se prolíná větší množství stylů, díky čemuž se řadíte do vzácné skupiny nezaškatulkovatelných kapel. Mohl byste přece jen ale zkusit pojmenovat jeden žánr, který by byl takříkajíc tím základním stavebním kamenem pro ostatní? Je to rock?

Nikdy jsme si nekladli žádné hudební mantinely, takže se v naší muzice odráží všechny možné žánry a styly, které nás zrovna baví a inspirují, ale základním stavebním kamenem je a bude rocková hudba.

Společně s kolegy z kapely reprezentujete alternativní rockovou scénu. Máte pocit, že v Opavě je zázemí (ať už fanouškovské či organizační) pro tuto uměleckou oblast kvalitní a dostatečné ? Má tady „alternativa“ hodně příznivců?

Je otázkou, co dneska znamená hudební alternativa. V zahraničí tak označují IAMX a u nás Už jsem doma, což je dost značný rozdíl. Pro nás to znamená dělat věci jinak, znít jinak než ostatní. Každopádně nějaká vyhraněná hudební alternativa jsme nikdy nebyli.

Pod všemi těmi styly, názvy a škatulkami je pro nás stále nejdůležitější samotná píseň. V Opavě je to stejné jako kdekoliv jinde v České republice, lidé chodí na to, co znají, o čem slyšeli, co mají rádi, a je úplně jedno, jestli je to alternativa nebo pop.

Máte za sebou řadu koncertů u nás a zkušenosti máte i ze zahraničních štací. Stala se vám někdy nějaká kuriózní situace při vystoupení?

V českých klubových podmínkách zažíváš kuriózní situace skoro pořád. Poslední kuriozitka se nám stala po vystoupení v Lucerna music baru v Praze. Asi ve tři ráno nás před klubem vyzvedl taxík, že nás doveze na hotel. Čekali jsme nějaký levnější penzion nebo něco podobného.

Taxík nás dovezl před krásně zrenovovaný zámeček, což byl luxusní pětihvězdičkový hotel. Pikolík v livreji, na pokojích lednička se šampaňským, snídaně formou rautového stolu. Tohle v českých podmínkách není standard, takže si dovedeš představit naše překvapení a údiv. Dokonce jsme se radši zeptali recepčního, jestli to skutečně platí promotér, nebo to budeme muset zaplatit my.

Každopádně jsme si to pak náležitě vychutnali.

Teď vás čeká křest alba Libertin a dlouhá koncertní šňůra. Těšíte se? Je to přece jen asi nápor na nervy a vyčerpávající záležitost.

Na křest desky i celou šňůru se samozřejmě moc těšíme. Koncertování máme ze všeho nejraději. Únavu a občasnou ponorku bereme jako daň, kterou musíme zaplatit za všechny ty skvělé momenty na pódiu. Naštěstí to není naše první šňůra, takže v tom už umíme docela dobře chodit. Turné vás pohltí a na konci vyplivne úplně vyčerpané, ale spokojené.

Fanoušci z Opavy vás uvidí v rámci turné na domácí půdě při koncertě v Artu v polovině dubna. Na co všechno se mohou těšit?

V pátek 15. dubna vystoupíme v klubu ART a návštěvníci se můžou těšit především na hutný koncert, na kterém zazní většina skladeb z nového CD Libertin a samozřejmě taky skladby z první desky Osobní vesmír. Máme kompletně nový merchandise, takže kromě samotného CD Libertin si lidé můžou pořídit trička, tašky, placky, knížky a spoustu dalších zajímavých vychytávek. Samozřejmě se publikum dočká i zajímavých hostů.

Jaké jsou vaše plány do budoucna, když nepočítáme zmíněné turné? Jsou sny, které jste si zatím ještě nesplnili?

Chystáme dokumentární film o celém jarním turné. Budeme točit na všech koncertech, a to jak zákulisí koncertů, fanoušky, zajímavá místa a lidi, se kterými se na koncertech potkáváme. Už teď můžu prozradit, že se tam objeví například spisovatel Jaroslav Rudiš, básník Igor Malijevský, kapely NiceLand, Rara Avis, Imodium a další. Samozřejmě taky rozhovory s jednotlivými členy kapely KOFE-IN.

Takže pokud na našich koncertech uvidíte kameru, tak se nebojte něco zajímavého nám říct nebo předvést, máte velkou šanci se objevit ve výsledném dílku.