Dvacet let doprovází kulturní život Opavanů multižánrový festival Další břehy. Jeho dramaturg Petr Rotrekl si spolu s dalšími organizátory a tvůrci akcí připomněli uplynulá léta také v dokumentu mapujícím cestu festivalu od jeho zrodu do současnosti.

Festivalové akce, které vyplnily celý duben, navštívilo přes šest tisíc lidí. „Připomněli jsme si témata alternativní rozhlasové tvorby, témata hrabalovská, rytířská, shakespearovská, andělská, bláznivá, antická, francouzská, ruská, japonská, snílkovská, benátská, vodní, indiánská, hříšná, sportovní či témata dotýkající se daru života a smrti, jak zněl titul posledního festivalu v loňském roce," vysvětluje dramaturg festivalu Petr Rotrekl.

Jedním z pravidelných hostů akce je herec Jaroslav Dušek, který se v Opavě v rámci festivalu objevil celkem dvanáctkrát.

„Břehy, ty mě vždycky baví, protože se mi zdá, že je tam vždycky dobré téma. Každý ten rok se vybere nějaké zajímavé téma a pro nás je zajímavé hrát nějakou improvizaci na to téma nebo v tom stylu, v tom duchu, o který se jedná. Zažili jsme různé zajímavé zážitky díky Opavě. Připadá mi, že vlastně rok od roku se ta atmosféra prohlubuje, nějak zintenzivňuje, program košatí a těšíme se, že bychom mohli přijet zase," řekl na adresu Dalších břehů Jaroslav Dušek.

Opavskou osobností, která festival od začátku sleduje a je také jeho součástí, je sociolog Jiří Siostrzonek. Podle něj je festival významný hned z několika hledisek.

„Festival Další břehy považuji za významný nejen opavský, ale i mezinárodní kulturní fenomén. K tomuto tvrzení mě opravňuje jednak to, že sleduji tento festival od jeho počátku, jednak že se jej s určitými skupinami kulturními, divadelními a výtvarnými někdy zúčastňujeme, a to nejdůležitější, co si považuji u tohoto festivalu, je za prvé jeho kontinuita, jeho programová náplň, a to, že nabízí umění pro všechny smysly," řekl Jiří Siostrzonek.

Důležité je podle sociologa také propojování institucí, lidí a místní tvořivosti. Další břehy nabízí mnoho příležitostí, kdy se divák stává součástí festivalu.

„A to je opět výsostná přidaná hodnota, která v současné době ke kultuře patří, to, co se nazývá animace kultury, to znamená: já jsem spoluúčastník, já jsem aktérem, a proto k tomuto festivalu mám až téměř otcovský, synovský, mateřský vztah," dodal Siostrzonek.

K festivalu má také vztah básník, pedagog a režisér Miloš Horanský.

„Festivalová parta to dělá tak, ne že je to monotematické a monotónní, ale že udělá celý kontextuální pohled na ten jev nebo na to téma, které si dal. To je nezvyklé, z toho také plyne, že to je mnohožánrové. Tam je film, divadlo, výtvarno, poezie, cokoliv se k tomu tématu váže, tak tvůrci to obklopí, obkreslí, kubisticky obejdou a pojmenují ten jev, to téma z více stran a z více úhlů tvořivosti, z více druhů a žánrů uměleckých. To je nezvyklé, to je unikátní.

Takže já když jsem procházel podobné festivaly nebo hledal něco podobného, nikde jsem nic takového nenašel," řekl Miloš Horanský.

Na ročník, věnující se Japonsku, se přijela podívat také česká gymnastka a sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská. „V Opavě jsem se dočkala milého přijetí a chvílemi jsem měla pocit, že jsem v Japonsku. Tam jsem byla třináctkrát, ale do Opavy jsem se poprvé dostala díky festivalu Další břehy," prohlásila Věra Čáslavská.

Kladný vztah k festivalu má i opavský sbormistr a varhaník Karel Kostera. „Festival mám rád, je dělaný hlavně pro mladé, ale je tam toho hodně, takže i já ve svém věku si v programu vždy najdu něco, co mě zaujme. To přece nejde být pořád jen vážný v kostele a zpívat ve sboru, ta kultura musí žít a mládí se musí vybouřit," míní Kostera.

Na festival v dobrém vzpomínají také publicista Bohumil Vurm, fyzik a popularizátor vědy Ivan Štoll nebo nejznámější italský bohemista a profesor na benátské univerzitě Sergio Corduas.