Ten se v knize zabývá záhadnými archeologickými nálezy a rozkrývá, k čemu které předměty mohly sloužit. Protože není pouhým teoretikem, vše dokazuje experimentálními výrobky z vlastní dílny, samozřejmě s použitím materiálů a nástrojů, k nimž měli přístup lidé tehdejší doby.

„Před třiceti tisíci lety zde žili velmi kultivovaní lidé, kteří měli své oděvy, zbraně i obydlí. V jeskyni, kde si je představujeme, by dlouho nevydrželi," vypráví Jiří Sonnek.

Dům Jiřího Sonnka v Hlučíně je plný netradičních předmětů, jako je například oštěp s hrotem připevněným k násadě směsí pryskyřice, písku, chlupů jeho kočky a vlasů manželky. Některé objevy archeologického experimentátora a badatele, jak Jiří Sonnek sám sebe označuje, jsou dokonce mírně lechtivé.

Jeden z nálezů označili archeologové za běžný šperk, autor knihy však říká, že věc mohla sloužit jako erotická pomůcka. „Naši předkové byli přemýšliví lidé, kteří se museli starat o svou obživu a přežití. Z toho musíme vycházet, když uvažujeme, k čemu mohly sloužit předměty, které tehdy vyrobili," tvrdí Jiří Sonnek.

Své hypotézy autor doplňuje povídkami, které přibližují používání toho kterého předmětu. Sepsání knihy, která vyšla v nákladu 1500 kusů, Jiřímu Sonnkovi trvalo pět let. Ke každé své hypotéze zhotovil autentické výrobky, jejichž fotky ilustrují publikovaný text.

Petr Večeřa