Vše začalo koncem léta roku 2000, kdy podnikatel a mecenáš Zdenek Mateiciuc z Oder našel na stole v kanceláři své firmy voskovaný balíček plný skleněných negativů. Jeho přítel, který mu je tam položil, jich měl na půdě svého domku mnohem víc a Zdenku Mateiciucovi je rád dal.

Ten pak měl dvě možnosti. Buď krabičky se skleněnými sklíčky založit, nebo se pokusit odhalit jejich tajemství, najít jejich autora i místo, které zachycují. Zvolil si druhou možnost.

„Negativy jsem si prohlížel a nic nenasvědčovalo tomu, že fotograf fotil v našem městečku, v Odrách. To se pak také potvrdilo. Žádná z téměř šesti set fotografií starých zhruba sto let nezobrazovala Odry ani blízké okolí," vypráví. Po dlouhém pátrání, které mělo několik slepých uliček a v němž mu pomáhala řada přátel a odborníků, Zdenek Mateiciuc nakonec zjistil, že autorem je Gustav Ulrich, amatérský fotograf a majitel bělírny plátna v Rejhoticích na Jesenicku. Rejhotice, mimochodem, dnes v seznamu obcí nenajdete, staly se součástí Loučné nad Desnou.

Gustav Ulrich fotografoval svou rodinu, přátele, nejvíce snímků z Rejhotic však zachycuje zvenku i zevnitř samotné bělidlo, jeho provoz a detaily strojů. Majitel bělírny však zachytil například také stavbu železnice Petrov nad Desnou - Kouty v roce 1904 či horské osady Přemyslov a Annín. Protože Ulrichovi byli nadšenými turisty, najdeme v souboru i fotografie z letních a zimních výšlapů po Jeseníkách a pohledy na horské chaty před sto lety.

Zdenek Mateiciuc strávil nad fotografiemi Gustava Ulricha řadu nocí a lidé na nich zachycení se mu stali blízkými. Pátral po potomcích Gustava Ulricha, až našel v Německu jeho vnučku Liselotte Klamt.

„Když jsem jí předával fotografie jejího dědečka, nebyly to anonymní obrázky. Byl to její domov, její rodina a jejich bělidlo v Rejhoticích," vypráví Zdenek Mateiciuc a neskrývá, že setkání s více než osmdesátiletou Liselotte Klamt na něho velmi zapůsobilo: „Stála přede mnou stará paní a já v ní najednou poznal tu malou holčičku z fotografií."

Zdenek Mateiciuc se rozhodl seznámit s Ulrichovými fotografiemi také veřejnost. „Výstavu, nebo knihu? Nakonec jsem se rozhodl pro první i druhé," dodává.

„Gustav Ulrich byl amatérským fotografem, který zachytil život sudetských Němců v jejich původním domově. Jedná se o vzácnou obrazovou kroniku, která nám klade nutkavé otázky o vině, pomstě násilí, válce… Vypráví o lidech, kteří ještě nedávno byli našimi sousedy, a dnes už o nich nevíme téměř nic," uvedl Jiří Siostrzonek.

Výstavu nazvanou Gustav Ulrich: Altvaterland, jak sudetští Němci svou vlast pod Pradědem nazývali, můžete v Domě umění zhlédnout do 30. srpna denně do 10 do 18 hodin.