Dekalog je v podstatě polemikou se soudobým polským katolicismem a s falešnou zbožností. Hrdinové jsou obyčejní lidé, zasažení krutostí světa. Do popředí vystupuje jedinec v mezní životní situaci, stojící před zásadní morální volbou. Cílem pořadu je přiblížit divákům smysl, specifika i přesahy desetidílné televizní série prostřednictvím mluveného slova i ukázek konkrétních filmových sekvencí.

Výstava Štreitových fotografií

Festival Další břehy vezme v pátek 12. dubna v 18 hodin v kostele sv. Václava na palubu vernisáž výstavy fotografií Jindřicha Štreita s názvem Skrze hříchy do nebe. Soubor ukazuje člověka v různých podobách, lichotivých i nelichotivých. Vypovídá o smutku i radosti, o vině i trestu, lásce i žárlivosti, nudě, odpouštění.

„Hříchy jsou nezbytnou podmínkou vyváženého a harmonického života každého člověka. Jde jen o to, jestli nás posouvají k poznání a ke změně životního postoje nebo nás pohltí a uvězní v temnotě," říká pedagog Institutu tvůrčí fotografie Jiří Siostrzonek. Součástí vernisáže bude kulturní program, který mimo jiné zahrnuje i taneční vystoupení hadích žen. Výstava v kostele sv. Václava je veřejnosti přístupná do 12. května.

Středověké pojetí lásky

Další břehy zamíří v sobotu 13. dubna do oblasti středověkého pojetí lásky a erotiky. Vyprávět o ní bude v klubu Art Obecního domu od 18 hodin spisovatel Vlastimil Vondruška. Pořad nabídne mozaiku lechtivých, zábavných i poučných příkladů toho, jak naši předkové chápali intimitu a prudérnost, co považovali za ctnost a co za hřích. Návštěvníci poznají, jaká pokání ukládala církev smilníkům, a jak přitom tolerovala prostituci. Vyprávění doplní písně středověkých trubadúrů Petra Traxlera.

Duškův Poslední soudek

V neděli přistane festival Další břehy v 19 hodin ve Slezském divadle, kde Jaroslav Dušek a Divadlo Vizita nabídne divákům Poslední soudek nezkrotné improvizace. Spontánní herecký i verbální projev dělá z protagonisty neřízenou střelu, která mění každé veřejné vystoupení souboru v jedinečnou premiéru, u které nebývá předem jasný začátek ani konec. Dopředu je jisté jen to, že v něm nebude nouze o humor ani o hluboké myšlenky.

„Improvizace je způsob, jak my hrajeme divadlo. Představa, že bychom nacvičili hru, stáli na jevišti a říkali nacvičené věty, mi připadá divná," míní Jaroslav Dušek. Významný je i hudební doprovod v podání Pjera la Še´ze a Zdeňka Konopáska se světly Viktora Zbornika.