Ústředními dvojicemi jsou přísná Kostelnička se schovankou Jenůfou a nevlastní bratři Laco a Števa. Láska mezi Jenůfou a Števem byla u dívky silnější, ale miloval ji též Laco, který jí v záchvatu žárlivosti poranil tvář. Števo ji následně opustil pro jinou a Jenůfa porodila jeho dítě, což byla v té době pro svobodnou matku i nemanželské dítě hotová katastrofa.

Kostelnička přemluvila Laca ke svatbě a dítě v noci tajně utopila v mlýnském náhonu. Čin vyšel najevo před svatebním obřadem, Kostelničku odvedl rychtář k soudu, ale Laco už Jenůfu opustit nechtěl.

Její pastorkyňa byla poprvé provedena roku 1904 v Brně. Do Prahy se opera pod názvem Jenůfa dostala až po úpravách Karla Kovařovice a dnes patří k nejhranějším operám.

Po letech se vrací i na opavskou scénu. Režisérka Jana Andělová Pletichová zvolila pro Kostelničku dvojici Katarína Jorda Kramolišová a Ilona Kaplová, Jenůfu ztvární Tereza Kavecká s Agnešou Vrabľovou. Solidního Laca představí Jakub Rousek a Michal Pavel Vojta, přelétavým Števou bude Juraj Nociar nebo Dušan Růžička.

V dalších rolích vystoupí Šárka Maršálová, Zdeněk Kapl, Alexandr Vovk, Dalibor Hrda, Peter Soós a Olga Procházková. Divadelní orchestr povede Petr Šumník. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt, kostýmy Tomáš Kypta a choreografii má Jiří Kyselák.

Hudební skladatel, pedagog, folklorista a dirigent Leoš Janáček patří generačně k Antonínu Dvořákovi nebo Zdeňku Fibichovi. Jeho tvorbě dominuje osobitý a velmi originální styl, který posluchači buď obdivují, nebo zatracují.

Ve světě proslul kromě Její pastorkyně ještě operami Příhody Lišky Bystroušky, Káťa Kabanová, Věc Makropulos Z mrtvého domu a zejména orchestrálně-vokálním dílem Glagolská mše a Symfonietta nebo symfonickou básní Taras Bulba a smyčcovými kvartety.