Jak šlo tele do světa, O Červené karkulce a Nad Betlémem svítí hvězda. To jsou názvy divadelních představení, která na Dolním náměstí zahraje divadlo eMILLIon. V případě ředitele a hlavního aktéra divadla Emila Navrátila se nebude jednat pouze o vystoupení, ale také o jistý návrat. V Opavě totiž vyrůstal.

„Pokud si pamatuji, tak jsme u vás ještě nehráli. Ale vzpomínky na Opavu mám, neboť jsem zde, jako dítko školou povinné, šest let žil. Na toto město rád vzpomínám," popisuje.

Emil Navrátil se divadlu začal plně věnovat již v roce 1986. Avšak až na začátku jednadvacátého století do svého repertoáru divadlo eMILLIon zařadilo i představení s loutkami, které si mimo jiné jeho členové vyrábí sami. „K divadlu se člověk dostane různými cestami. Ta moje vedla přes touhu bavit lidi, což se mi dařilo i na té základní škole tady u vás," svěřuje se Emil Navrátil.

Pro děti i jejich rodiče

Přestože během představení divadla eMILLIon uvidíte loutky a pohádkové motivy, podle Emila Navrátila nejsou jen pro ty nejmenší. „Naše hry jsou určené obsahem pro děti, ale dobře víme, že na kulturní akce přicházejí také jejich rodiče a známí, a ty chceme pobavit také," vysvětluje a následně s úsměvem dodává: „Takže uvidí-li někdo z dospělých název například O Červené karkulce, může klidně přijít a nudit se určitě nebude."

Divadlo eMILLIon mohli živě zhlédnout jak diváci u nás, tak i ti v zahraničí. V předvánočním období ale hrají převážně v Česku. A jejich program je rozhodně pestrý „Během vánočních jarmarků jsme vytížení tak akorát. Hrát budeme na jižní i severní Moravě. Také několikrát na Vysočině, v jižních, ve středních i v severních Čechách. Celou anabázi zakončíme v Praze. A přes svátky se z toho budeme léčit," vtipkuje Emil Navrátil.

Jak již bylo zmíněno, Emil Navrátil se divadlem začal zabývat zejména kvůli tomu, aby potěšil a pobavil lidi. I po několika letech to pro něj zůstává prioritou: „Všem divákům a nejen z Opavy přeji, aby odcházeli z našich představení potěšení a aby nastávající svátky a příští roky byli šťastní a spokojení."

Vojtěch Tkáč