Čajkovského okouzlil natolik, že dal příběhu nenaplněné lásky hudební podobu. Zejména známá scéna s Taťániným dopisem nebo dialogy Taťány s chůvou ukazují dokonalost skladatelova umění a pochopení děje. Čajkovského Evžen Oněgin patří dodnes k největším pokladům světového operního umění.

Její cit měl předstih a jeho zase zpoždění

Příběh vypráví osud moskevského elegána Oněgina, který přijel na venkov s přítelem Lenským na návštěvu jeho snoubenky Olgy.

Její mladší sestra Taťána se do elegantního Oněgina bezhlavě zamiluje. Svěří se mu s tím v dopise, ale Oněgin o ni nemá zájem. Z nudy koketuje s Olgou, a když ho za to Lenský vyzve na souboj, zastřelí ho. Odjíždí na delší dobu za hranice a po návratu potkává na plese elegantní a velmi krásnou dámu.

Ke svému úžasu v ní poznává Taťánu, vdanou za generála. Úlohy obou se vyměnily, nyní je to Oněgin, který u Taťány žebrá o lásku a je odmítnutý.

Představení zajistí opavští sólisté s hosty

Režisér Lubor Cukr svěřil titulní postavu Alexandru Vovkovi v alternaci s Alešem Janigem a Taťánu ztvární Katarína Jorda Kramolišová s Agnešou Vráblovou. Lenským budou Juraj Nociar nebo Dušan Růžička a jeho snoubenku Olgu předvedou Martina Kociánová a Alena Kropáčková.

Statkářku Larinu vytváří Šárka Maršálová a v dalších rolích se představí Erika Šporerová a Jitka Zerhauová, Dalibor Hrda s Martinem Gurbaľem a sbor opery Slezského divadla. Orchestr povede Petr Chromčák, autorem scény je Martin Černý a kostýmy navrhl Roman Šolc.

Kdo byl slavný skladatel?

Petr Iljič Čajkovskij je jedním z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou. Pocházel z dobře situované početné rodiny a jeho matka pocházela z Francie. Jako čtrnáctiletému mu zemřela na choleru a z její smrti se nedokázal vzpamatovat.

Vystudoval právnickou fakultu v Petrohradě a po promoci načal studovat konzervatoř. Kromě symfonií a skladeb složil deset oper, ale nejvíc ho proslavily balety Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček.

Zemřel roku 1893 údajně na choleru, ale častěji se hovořilo též o sebevraždě. Míval časté stavy melancholie a deprese, možná vyvolané nikdy nepřiznanou homosexualitou.