A kdy jindy si Velkou válku, jak se jí před rokem 1939 přezdívalo, připomenout než letos. V červenci totiž uplynulo přesně sto let od památného atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, který celý válečný konflikt odstartoval.

Čestný občan Slavkova a známý sbormistr Karel Kostera má s první světovou válkou mnoho společného. Vzhledem k blížícím se devětasedmdesátým narozeninám sice zažil „pouze" druhou velkou válku, ale od útlého mládí poslouchal příběhy svého dědečka Štěpána Pravdy, který bojoval na východní frontě.

„Koncert bych chtěl věnovat jemu a také všem lidem z Opavska, kteří v první světové válce bojovali. Musíme si je připomínat. Zároveň bych tím rád připomenul i sté výročí vzniku Československých legií a Mariana v Opavě, které tehdy sloužilo jako lazaret, jímž prošlo 10 tisíc lidí," přibližoval Karel Kostera, jenž už dlouhou dobu žije ve Stěbořicích, kde je jedním z hlavních nositelů kultury.

Dědeček byl dvakrát raněn

Stěbořický sbormistr si detailně nevzpomíná na všechna povídání svého, jak se tehdy dědečkům u nás hojně říkalo, staříčka. Až zpětně zjistil, kde se pohyboval.

Štěpán Pravda se narodil 6. prosince 1881 v Kateřinkách, které v té době ještě s Opavou netvořily jedno město. Později v roce 1908 se přiženil do Slavkova, kde si postavil domek. Šest let nato narukoval jako rakouský voják do armády a byl odvelen do Ruska. Sloužil u 42. pluku a zajali ho 27. července 1916 u Bereštěčka.

Do legií pak vstoupil 7. listopadu v Sofieti a jako vojín u 7. střeleckého pluku pak vlastně bojoval proti straně, za níž šel do Ruska válčit. Jeho bratr Johan se z východní fronty bohužel nevrátil živý. „Staříček byl dvakrát raněn. Poprvé utrpěl průstřel plic, což ho později poznamenalo. Podruhé mu bylo prostřeleno lýtko. Naštěstí se jednalo o čistý průstřel, takže následky nebyly prakticky žádné," popisoval Karel Kostera.

Domů se vrátil až dva roky po válce

Jeho dědeček mu vyprávěl i o tvrdých praktikách bolševiků a jejich týrání tzv. inteligence.

„Střílelo se za to, že někdo měl na hlavě klobouk nebo brýle. Inteligenci nenáviděli. Vykládal mi také o tom, že člověka spoutali, přivázali k němu potkana, jenž se snažil dostat ven a dotyčného strašlivě pokousal. Zmiňoval i další věci," poznamenal dále. I když první světová válka skončila v listopadu 1918, Štěpán Pravda se domů dostal až o dva roky později. Tak dlouho totiž trval proces demobilizace. Zemřel v roce 1951 na následky zápalu plic.

Koncert v Marianu je na programu v úterý 30. září od 18 hodin.

Zakončí 57. ročník Bezručovy Opavy. Úvodní slovo bude mít plukovník Jaroslav Žáček, pěvecké sbory doprovodí na varhany Alois Kostera. Zazní vynikající skladby k Roku české hudby od světoznámých skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, W. A. Mozarta, i od jiných význačných osobností, například Adama Michny z Otradovic, A. Brucknera anebo G. Pierluigi da Palestriny.