Ta je zřejmě hlavním důvodem, pro který dramaturgie po titulu sáhla, a výsledkem režijního snažení je kříženec Racka s Kameňákem. Aktéři hloubají na tentokrát nezvykle šikmé scéně o pomíjivosti štěstí, o nenaplněných očekáváních, o složitostech vztahů a sdělované mísí s erotikou i vulgarismy.

Herci se evidentně snaží dostat své postavy z papírové podoby do člověčí, ale v divácích pravděpodobně zůstávají smíšené pocity. Po prvním dějství to na nedělní premiéře někteří vzdali a odešli.

Tereza Starostková dává Veře podobu frustrované ženy, ovlivněné soužitím s matkou v dětství. Je typem, který v divácích budí jednoznačně záporné pocity a jejich intenzivní vyvolání je pro představitelku rozhodně bod k dobru. Nenaplněné ambice otlouká o hlavu zejména manželovi Nickovi, kterého Michal Stalmach představuje jako uťápnutého človíčka, bojícího se obtěžovat i hlasitým dýcháním.

Vyrovnává se s ním se ctí vzdor tomu, že takový typ představuje protipól postav, které Stalmach většinou ztvárňuje.

Divácké přízni se naopak těší podnikatelka Nane v podání Hany Vaňkové, která se sarkastickým vtipem glosuje situace a bonmoty trousí v projevu s dokonalou samozřejmostí. Její výstupy vnášejí do děje potřebné oživení. Šárka Vykydalová pojala svou Elizabeth jako romantickou naivku, věřící, že zinscenováním krásných chvil své svatby před deseti lety navodí všem tehdejší štěstí a pohodu. Je to omyl, ze kterého ji kamarádi postupně vyvádějí.

Manžela Arthura představuje Daniel Volný jako úspěšného lékaře, který si trauma své neplodnosti kompenzuje honěním za každou sukní. Filmovou herečku Annu vede Kamila Srubková cestou nenaplněných citů, které ji stravují až do zahořklosti. Divadelní herečka Greta Ivany Lebedové žije sice v podobném světě, ale dokáže ho přece jen brát s přehledem.

Martin Valouch drží Gregora v mezích člověka, dosud marně toužícího být spisovatelem. Nestoupá do výšin ani neklesá na dno, a přesto je stále v centru pozornosti nejenom přítomných žen. Přítomnost vesnického fanatického ornitologa Lothara v této městské skupině není blíže specifikována. Nepatří do ní a zřejmě se s aktéry setkal tehdy na svatbě. K jeho profilování nemá Martin Táborský dost příležitostí, a kdyby se postava neobjevila, nikomu by zřejmě nescházela.

Justine del Corte: Kometa. Překlad: Michal Kotrouš, scéna: Petr Novák, kostýmy: Zuzana Přidalová, režie: Petr Štindl. V české premiéře ji činohra Slezského divadla uvedla v neděli 10. listopadu.