Pokud pomineme období letních prázdnin, Výhonek zkouší pravidelně každé pondělí od roku 1958. Alfréd Richter přednedávnem provedl zkusmý výpočet, z něhož vyplývá, že za čtyřiapadesát let absolvoval na 2080 takových pondělků.

„Samozřejmě nemůžeme to říct úplně přesně. Na většině zkoušek jsem skutečně byl. Když jsem nemarodil, vždycky jsem dorazil,“ usmíval se Alfréd Richter. S hudbou začal koketovat těsně před začátkem druhé světové války. Tehdy se zabýval hrou na housle. O dvacet let později společně se Zdeňky Šmikou a Fojtáchem a také s Bohumilem Kyslingarem založil Výhonek.

„Začínali jsme pod hlavičkou Závodního klubu Ostroj. Naše vybavení tenkrát nestálo za moc. Pro cimbál jsme si jeli do Prahy a museli ho nechat opravit v Brně. Prvních pět let naše skupina víceméně jenom zkoušela. Pak teprve přišla na řadu i vystoupení,“ uvedl Richter.

Vynikající vztahy s Moravou

Není žádné tajemství, že cimbálka má své kořeny na Moravě. Výhonek si ovšem svou kvalitou a zarputilostí získal respekt i zde. „Někteří kluci z jižní Moravy dostali umístěnky do Opavy. Následně se přidali k Výhonku,“ vzpomínala na úplné začátky ikona opavské cimbálové muziky. Dneska je situace zcela odlišná.

Výhonkáři, jak se jejím členům často přezdívá, mají za sebou spoustu koncertů a také Alfréd Richter si vybavuje několik výjezdů do moravských končin, na které prostě a jednoduše nejde zapomenout. „Jednou jsme obdrželi pozvánku na seniorské vystoupení do Petrova. Přijetí bylo fantastické. Natáčelo se na kameru. Nezapomenutelných akcí by se ale našlo více,“ prozradil.

Leckoho také může napadnout otázka, proč se zrovna zvolil název Výhonek. Prsty v tom má jeden ze zakladatelů, Zdeněk Fojtách. „Kdysi před lety řekl, že žijeme v kraji, kde ani slunko na révu nesvítí. Výhonek symbolizuje část révy,“ zmínil Alfréd Richter.

Zazpíval si s nimi i Lachnit

Nejrůznějších koncertů má Richterův soubor za sebou již nespočet. S tím souvisí i velké množství poměrně vtipných zážitků. „V roce 2001 jsme se objevili na brněnském veletrhu, kde Výhonek reprezentoval Slezsko,“ pátral v paměti Alfréd Richter a ještě několik postřehů připojil: „Naše hudba se tak líbila tehdejšímu ministrovi pro místní rozvoj Petru Lachnitovi, že bez jakýchkoliv okolků se k nám přidal a zapěl si s námi.“

Kdepak, cimbálka to je svým způsobem i životní styl. Zakladatele Výhonku trochu mrzí, že na českou lidovou hudbu se v současné době trochu zapomíná. I když je Alfrédu Richterovi 84 let, rozhodně ještě nechce svou hudební kariéru pověsit na hřebík. „Pro mě je to obrovský kus života. Všechny ty pondělky a víkendy. Čas strávený s kamarády. Život bez toho si ani nedokážu představit,“ uzavřel.

Petr Dušek