Břetislav Tvarůžek je původně vyučený dřevomodelář. Přesto se většinu svého života věnoval boxu a sportu vůbec. Dokonce v této oblasti dosáhl nejvyššího titulu na Karlově univerzitě. Zhruba po pětadvaceti letech ale začal být neustálým cestováním se sportem spojeným unaven. Proto se vrátil ke svému milovanému dřevu a založil si galerii.

„Ze začátku to nebylo moc jednoduché. Musel jsem získat neuvěřitelnou spoustu povolení a taky vyklidit suterénní prostory. Několikrát jsem to chtěl vzdát, ale manželka mě vždy podporovala,“ vzpomíná na začátky Břetislav Tvarůžek.

A tak se rozjel kolotoč, z kterého už nebylo cesty ven. Práce s dřevem ho totiž naplňuje. „Neznám moc lepších věcí, než když mám před sebou prázdný špalek dřeva a přetvořím ho do objektu, který potěší nejen mě, ale také ostatní,“ libuje si s úsměvem Břetislav Tvarůžek. Nejenže ho jeho práce baví, už sklidil také nejeden úspěch.

Mezi ty nejvýznamnější patří například zakázka města Opavy, aby vyrobil dar v podobě klíče pro belgického krále. Jeho výrobky vlastní například i americký velvyslanec či ocenění Rotary Clubem Opava cenou Díky. Radost dělá ale i úplně obyčejným lidem. „Mezi kuriózní zakázky patří například malé srdíčko z ořechu, které se vsadilo do hrudi plyšového pejska, aby měl duši,“ vzpomíná Tvarůžek.

Přesto se najde v jeho životě uměleckého řezbáře pocit trpkosti. „Vadí mi, že jsme my, umělečtí řemeslníci, pozavírání po sklepech. Zatímco se dávají peníze na divadlo, na nás se zapomíná. Přál bych si od města trochu víc podpory,“ krčí posmutněle rameny.

A co má Břetislav Tvarůžek v plánu do budoucna? „Přál bych si udělat model kašny či vodotrysku, která by připomínala povodně v devadesátém sedmém. Umístil bych ji nejlépe na plácek u Ratibořského mostu,“ uzavírá.