Kdy se u vás projevil zájem o herectví?

Na divadlo mě upozornila má sestra, díky které jsem s ním začal jako s koníčkem. Maminka v mládí ochotnicky hrála a k divadlu měla vždy kladný vztah, takže podpora pro trávení času „hraním si" byla silná.

Kde jste si zahrál své první role?

Vše to začalo v dramatickém kroužku LDU Václava Kalíka, který jsem navštěvoval. Daniela Pivovarči, jež kroužek vedla, mi dala cenný základ a dodnes na ni velmi rád vzpomínám.

Co bylo dále, kdy jste začal o herectví vážně uvažovat?

Po absolvování Obchodní akademie v Opavě, na níž mám pěkné vzpomínky, jsem se rozhodl herectví věnovat dále. Proto jsem si podal přihlášku na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kam jsem byl přijat. Zásluhu na tom má určitě dnes už bývalý člen činohry SDO František Štěpán, který mě na přijímací zkoušky připravoval. Nastoupil jsem tedy do ateliéru činoherního herectví pod vedením Aleše Bergmana.

Na JAMU jste tedy získal magisterský titul. Měl si poté problém získat angažmá?

Upřímně jsem měl štěstí. Spolužák a velký kamarád Matěj Kašík dostal nabídku ve Slezském divadle. Jakmile jsem od Matěje zjistil, že tehdejší umělecký šéf hledá ještě jednoho mladého herce do souboru, neváhal jsem a pana režiséra Zdeňka Černína o angažmá požádal. Ten mě po zhlédnutí mých absolventských představení přijal.

Jaké bylo přijetí v divadle?

Přijetí souborem bylo opravdu pěkné a přátelské. Měli jsme a máme výborný kolektiv a velmi mě těší, že jsem jeho součástí.

V čem vás můžou v současné době návštěvníci divadla vidět?

Vzhledem k tomu, že je nás v činoherním souboru 12, hrajeme, dá se říct, všichni ve všem, například v Poprasku na laguně, Veselých paničkách windsorských, Cestě kolem světa, v Útěcích Lídy Baarové a dalších. Rodičům s dětmi bych doporučil pohádku O vlku a kůzlátkách, kterou režíroval kolega Jakub Stránský, a myslím, že se povedla.

A co připravujete dále pro diváky Slezského divadla?

Velmi se těším na zkoušení a přípravu hry Tři mušketýři, tedy jestli do ní budu obsazen. To zatím nevím. Jinak máme v plánu Dalskabáty hříšnou ves a na závěr sezony by se mělo pracovat na komedii Rodina je základ státu od Reye Coonyho.

Nejen pro teenagery by mohlo být zajímavé přestavení Kurt a Sid. Je to o imaginárním setkání Kurta Cobaina, frontmana kapely Nirvana, a Sida Viciouse z punkové kalepy Sex pistols.

Jak to máte s filmem? Neuvažujete o opuštění divadla?

Už za studií na JAMU jsem si zahrál v pohádce O šípkové Růžence. Také jsem účinkoval v epizodách Trapasů a v cyklu příběhů Tři plus jedna s Donutilem. Dále mě mohli diváci vidět v letní filmové komedii Westernstory. Divadlo mě ale stejně naplňuje více a opustit ho rozhodně nehodlám.

Co váš volný čas? Jaké máte záliby a co vás baví?

Mám rád, když je volného času co nejméně. Ale když už se tedy nevěnuji práci, snažím se trávit čas se svou přítelkyní například výlety do přírody. Jinak odpočívám pasivním sledováním jakéhokoli sportu nebo si jdu jednou za čas nějaký sport zahrát.

Nejčastěji trávím čas volejbalem, protože každé pondělí hrajeme s přáteli. Mám rád chvíle s kamarády u kávy nebo piva. Také rád sleduji filmy. O prázdninách mám více volného času a ten pak trávím nejraději četbou. Naposledy jsem si přečetl knihu Šampón, Karel a Tečka od Hartla, ta mě pobavila a ne náhodou mi byla doporučena právě kamarády na pivu.

Silvie Březinská