Zkuste čtenářům popsat, co vlastně v Obecním domě mohou vidět.

Jde po pěti letech o mou další samostatnou výstavu Dveře dovnitř, která vznikala asi dva roky.

Důležitým impulsem byl moment, kdy mě Honza Kunze oslovil, abych zde vystavoval. Dveře tento jednoduchý předmět, s nímž se setkáváme každý den, jsou jakousi hlavní dějovou linkou výstavy. Já se na výstavě snažím na ně nahlédnout v symboličtější rovině. Zkoumám další témata, která to s sebou nese.

Zaprvé dveře jsou něčím, co odděluje dva prostory, zadruhé můžou skrývat tajemství, okamžik překvapení a zatřetí jsou pro mě silným symbolem rozhodování. Ať už má jít o banální či fatální věci, které pak dál formují nevratně naše životy.

Každý z nás je tomu denně vystavován. Zajímá mě moment, kdy člověk bere za kliku a vstupuje do prostoru, který nemá probádán.

Inspiroval jste se ve vlastním životě?

V životě jsem se dostal do období, kdy tato otázka je pro mě velmi aktuální a důležitá, proto jsem na ni rozvinul koncept celé výstavy. Témat je tu trochu více, není to všechno o dveřích, i když ty jsou červenou nitkou, která se výstavou táhne.

Je to má první výstava, která se vůbec nedotýká tématu hudby. Ve výrazových prostředcích jsem se snažil být co nejvíce minimalistický. Jsou tady použity kontrastní barevné postupy, jako je černá, bílá, červená, zlatá, i v těch akvarelech je použita tuš a zlatá barva.

V barevné jednoduchosti pak jako kontrast může působit, když v objektu s názvem „Za těmito dveřmi je můj šťastnej život" je živá svěže zelená kytka. A za klíčovou dírkou, kterou prolézá ven, je ponořena do vody, která tu má jako jeden ze čtyř živlů fungovat jako jakýsi symbol života. Tento objekt je pro mě i uzavřením celé výstavy.

Když jsem si výstavu prohlížel, narazil jsem na symboly víry. Například kříž, kliky jako létající anděly… Hraje zde právě víra důležitou roli?

Víra hraje důležitou roli, ale ne až tak v rovině církevní. Zkoumám víru jako takovou. Jediným silným symbolem víry je kříž, proto s ním pracuju. Jsem ateista, do kostela chodím rád spíš kvůli atmosféře a klidu, který tam cítím, ale nechodím tam pravidelně.

Dveře dovnitř jsou tedy o víře v obecném slova smyslu?

Podle mne každý člověk dřív nebo později dojde do bodu, kdy svou víru chce uchopit, zpracovat a možná ji i žít. Já do toho bodu došel taky, proto mě to téma začalo zajímat. Může to být víra v sebe sama, víra v nějakou myšlenku nebo víra v partnerství, lásku, prostě cokoliv, co si vzpomeneme.

Víra je vlastně hnací motor života. Snažím se na to podívat s určitou lehkostí třeba v objektu Pumpička pro prázdné duše, kde jsem „ukřižoval" pumpičku na kola a dal jí svatozář. (úsměv) Zkoumám to a zároveň nechci být patetický, proto jsou například v objektu Škvíra k víře andělíčci ze dvou zlatých klik proti sobě znázorněni jako pilné včelky vylétávající z úlu.

Je třeba to chápat s určitým humorem.