Společně s kurátorkou Lenkou Rychtářovou jsme si představili první část výstavy, která se věnuje období 1900 až 1914. Nyní jsme si povídali s druhým z trojice historiků, kteří drží kurátorskou záštitu nad expozicí, Ondřejem Kolářem.

Jeho sekci patří druhá místnost, v níž se představuje podle Kolářových slov nejvýbušnější část 20. století ve Slezsku, roky 1914 - 1945, které zahrnují dvě světové války a také meziválečné období. Návštěvníci se dozví mnoho o první světové válce, formování československých legií v Rusku, vojácích z českých zemí v armádě Rakouska-Uherska anebo československých prezidentech té doby Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi.

„Fenoménem meziválečného období se stal také spolkový život, jenž byl po roce 1948 silně paralyzován. V tomto kontextu představujeme skautské nebo sokolské hnutí, dělnické tělovýchovné jednoty, které byly typické zejména pro průmyslovou část Slezska," uvedl Ondřej Kolář a vzápětí dodal:

„Jedna část této sekce je věnována takové, řekl bych, každodennosti, kde návštěvníci mohou vidět dobová platidla, domácí spotřebiče, ukázky dobové módy a tak dále. Stručně připomínáme také hospodářskou krizi, která přispěla k eskalaci národnostního a politického napětí ve druhé polovině třicátých let."

Opomíjena není ani druhá světová válka. Připomíná se mnichovská krize, zánik první republiky, holocaust či třeba koncentrační tábory. „Můžete si prohlédnout kresby opavského malíře židovského původu Leo Haase. Šlo o jednu z obětí nacistické perzekuce. Část této sekce je věnována také odboji proti nacismu, ať už domácímu anebo zahraničnímu.

Máme předměty z pozůstalosti příslušníků zahraniční armády a domácího odboje, dopisy z koncentračních táborů a další předměty," vyjmenovával jeden z členů kurátorského trojlístku Neklidného století.

Unikátní snímek z rumunské fronty

Vystavené exponáty patří zejména Slezskému zemskému muzeu, některé však jsou ze sbírek někdejšího Muzea revolučních bojů a osvobození, které za minulého režimu mělo v gesci shromažďovat materiály a předměty týkající se odboje za druhé světové války, další pak poskytla muzea z Jeseníku nebo Nového Jičína a opomenout nelze ani předměty ze soukromých sbírek.

Nachází se zde celá řada opravdových skvostů. „Zmíním například unikátní historickou fotografii rakousko-uherské automobilové jednotky na rumunské frontě. Z naší sekce bych vypíchl také ručně malovaný dopis z nacistické věznice na Ratibořsku z období druhé světové války. Zvláštní je tím, že byl poslán tzv. černou poštou čili ilegálně z věznice," poznamenal Ondřej Kolář a na závěr ještě dodal:

„Zajímavá je zapůjčka z Vlastivědného muzea Jesenicka. Je to socha rytíře ochránce. Německým obyvatelstvem byla postavena jako symbol německého válečného úsilí a podpory válečných cílů Rakouska-Uherska a Německa."