Bálka na hudebním poli registrujeme přibližně od roku 1988. „Ano, je to tak. Asi od té doby se neustále motám okolo hudby,“ přiznal právě Libor Bálek, který začínal hrou na akordeon a klávesy. Skupina Sultan Soliman vznikla během roku 2001.

Charakteristika skáčkového stylu je jednoduchá. Hudba má lidi především bavit a navozovat pohodovou náladu. Od toho také název Sultan Soliman. Vždyť je to hlavně legrace.

„Vycházeli jsme z pohádek Karla Čapka. V jedné z nich se hovořilo o sultánství solimánském. Namluvil ji dokonce Karel Höger. Úryvek z této pohádky jsme použili v jedné písni našeho prvního alba Rasta Esta Music,“ posunul se dále.

Jestliže u debutové desky Sultana Solimana ještě chvíli zůstaneme, zjistíme, že vyšla nedlouhé poté, co se kapela dala dohromady. Hovoříme tedy o roku 2002. „Jsou na ní patrné jisté nedostatky. Přece jenom jsme ji vydali relativně rychle. Je tvrdší a zaměřena hlavně na SKA. Určité spojitosti lze najít v souvislosti s punkem,“ konstatoval klávesista skupiny.

Druhé album z roku 2009 se nazývá Dva. Jeho rytmy jsou poněkud uvolněnější, jelikož už vůbec nekoketuje s punkem, nýbrž s reggae: „Zvuk je samozřejmě jiný. Neřekl bych, že album Dva je horší než Rasta Esta Music, ale je cítit, že za sedm let kapela vyzrála.“

Členové Sultana Solimana jsou různě rozeseti po Moravskoslezském kraji. Trombonista dokonce pochází z Mohelnice. „Na zkoušku se není problém sejít,“ vyloučil problémy Libor Bálek, kterému je pětačtyřicet let a živí se jako živnostník v oblasti elektra. Solimani byli inspirováni čelnými světovými interprety SKA a reggae muziky.

„Píšeme si vlastní texty, ale je pravda, že nás ovlivnil Bob Marley. Posluchači mají naposloucháno čtyři pět jeho nejznámějších desek, ale zbytek neznají. Marleyho proslavilo reggae, ovšem málokdo ví, že počátky se u něj pojí se SKA. Kromě Boba Marleyho musím zmínit třeba i Burninga Speara,“ pokračoval.

Kapela Sultan Soliman se před nedávnem představila v opavském Artu. Bylo vidět, že o fanoušky nouzi rozhodně nemá.

Petr Dušek