A k jejich veřejnému vyhodnocení dojde 11. září.

A. C. Nor (1903 - 1986, vlastním jménem Josef Kaván) se sice narodil v Kylešovicích, ale záhy poté se jeho rodiče přestěhovali do Hlavnice, kde prožil své dětství a odešel odtud teprve v roce 1924 po maturitě na gymnáziu.

Ještě dříve, o prázdninách toho roku, se dal do psaní své prvotiny Bürkental s podtitulem Naprosto ne román (vydáno 1925), inspirované v řadě případů bolestným procesem scelování pozemků. Prostředí slezské vesnice ho ale později inspirovalo i k dalším pracím.

Jak došlo na myšlenku samotné soutěže? „Bezprostředním podnětem k ní se stala beseda nad Norovou knihou Život nebyl sen, vydanou teprve v roce 1994 zásluhou jeho syna Jiřího K. Nora,“ konstatuje Jiří Pecháček ze Sdružení A. C. Nora, které je hlavním organizátorem soutěže.

„Konala se ve zdejším kulturním domě a zájem veřejnosti obce o Norovu osobnost a dílo vedl k navázání pracovních kontaktů s tehdejším vedením Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Chci jen dodat, že s Jiřím Urbancem jako předsedou odborné poroty spolupracujeme dodnes,“ pochvaluje si Pecháček a Slezskou univerzitu považuje za stěžejního partnera, bez něhož si neumí představit ani příští ročníky soutěže.

Hlavnici A. C. Nora však se Slezskou univerzitou nespojuje výhradně odborná garance nad kláním mladých prozaiků, umocňovaná tím, že v porotě vedle Urbance zasedli též jeho kolegové Štěpán Vlašín, Libor Martinek či tomuto úkolu dosud oddaná Lydie Romanská-Lidmilová. Stejně nesmazatelnou je stopa, kterou v dosavadní historii 14 ročníků soutěže zanechali posluchači a absolventi Slezské univerzity.

„Nelze jmenovat ani zdaleka všechny, tak jen namátkou příklad z počátků a z poslední doby. Už v roce 1996 se stal vítězem absolvent Slezské univerzity Vladimír Fekar, dnes známá osobnost současného českého divadla. Loňský ročník pak byl čistě záležitostí prozaiček, když poprvé došlo k tomu, že do společnosti oceněných mužské kolegy nepustily,“ usmívá se Pecháček.

A mezi těmi, kdo uspěly, figurovaly na třetím, čtvrtém, a pátém místě studentky Slezské univerzity Zuzana Kůrová, Lenka Šebestová a Linda Pačková, čestné uznání získala absolventka Slezské univerzity Nela Prokešová. „Přitom jsou autoři, kteří se sem vracejí. Třeba Linda Pačková se zúčastnila už třikrát,“ tvrdí Pecháček.

Co je potřebné pro účast v soutěži udělat? Poslat práce, s nimiž dosud autoři nikde jinde nesoutěžili a ani je nepublikovali. „Požadujeme tři verze tištěné a také elektronickou. Text nesmí mít více než 30 stránek formátu A4, velikost písma v programu Microsoft Word je 12,“ říká Pecháček a zdůrazňuje anonymnost soutěže.

Úplný text vyhlášení lze se všemi podmínkami a kontakty najít na www.mesta.obce.cz/hlavnice.

Úsilí, s nímž hlavničtí organizátoři mladou tradici rozvíjejí, vzbuzuje všeobecný respekt. „O pravidelně vydávané sborníky přinášející výběr z nejúspěšnějších prací se u nás každoročně ucházejí knihovny i další instituce. My si zase naopak velmi vážíme přízně festivalu Bezručova Opava, v jehož rámci vyhodnocení soutěže konáme,“ netají Pecháček.

Závěrečné slovo nechť ale patří Jiřímu Urbancovi, který A. C. Norovi věnoval též svou práci vydanou v roce 2003 Maticí slezskou v edici Osobnosti Slezska. „Rád bych se vyjádřil nejen jako ten, kdo prózy mladých autorů posuzuje, ale též z pozice člověka, který stál u mnoha kulturních aktivit.

Nezapomínejme, že Nor byl hned po válce, v roce 1946, prvním nositelem Ceny města Opavy, předchůdkyně Ceny Petra Bezruče. A co je jistě neméně podstatné, předpovídal vznik univerzity v Opavě,“ připomíná Urbanec.

„V mých očích je proto spojení soutěže Hlavnice A. C. Nora se Slezskou univerzitou přirozeným a věřím, že takovým zůstane natrvalo. Jeho základy už byly položeny,“ uzavírá.

Ivan Augustin