Toto dílo se stalo vzorem italské i světové realistické novely. Boccaccio byl rovněž prvním vykladačem Danta a autorem jeho životopisu. Svým vybroušeným slohem přispěl mimo jiné též k ustálení spisovné italštiny.

Podobně jako houslový virtuos Niccolo Paganini se i on dočkal své idylické operetní podoby. Jejím autorem je představitel „zlatého věku“ vídeňské operety, skladatel Franz von Suppé. Opavské provedení má potřebný švih, vtip i spád, což je pro tento žánr velmi důležité.

Režisérce Janě Andělové-Pletichové se podařilo vytvořit zdařilou inscenaci. Titulní roli svěřila Zdeňku Kaplovi a byla to dobrá volba. Protagonista spisovatele divákům představuje s přitažlivou živočišností jako notorického svůdníka florentských dívek i paniček.

Mile překvapil Michal Pavel Vojta, který až dosud vyvářel jen více méně statické hrdiny velkých operních dramat. Od premiéry Boccaccia je zřejmé, že mu problémy nedělá ani odlehčený projev s pohybem a komikou. Na jeviště se jako kořenář Lambertuccio mezi své diváky na chvíli vrací oblíbený Vladimír Němec a s Šárkou Maršálovou vytváří roztomilou starokomickou dvojici.

Stejnou mírou se na úspěchu premiéry podíleli představitelé dalších postav a podobnou jistotu dávají též jména alternantů. Po delší době se návštěvníci Slezského divadla mohli pokochat též nápaditou scénou Martina Víška a pestrými kostýmy Elišky Zapletalové.

Slunečný víkend sice nechal na premiéře v hledišti dost prázdných křesel, ale přítomní diváci potleskem nešetřili a odcházeli zjevně spokojeni.