Kliknutím zvětšíteJak charakterizujete jihoamerické indiány?
Nic neshánějí, nic neškatulkují, nejsou chamtiví a nestojí o naši civilizaci. Nic nemají a nic nechtějí. Jsou součástí přírody a necítí potřebu ji ničit. Naopak z ní nasávají sílu. Úděsné je kácení deštných pralesů, které je nutí ustupovat pořád dál.
Spojují přírodu i s drogami?
Drogy u sebe drží jen šaman a halucinogenní drogy jsou součástí výchovy. Když jsem ale chtěl jejich účinek poznat, narazil jsem. Bylo mi vysvětleno, že je to jejich kultura, se kterou já jako běloch nemám nic společného.
Kdo je to šaman a jaké má postavení?
Je to nejváženější indián ve vesnici, který svým lidem zachraňuje hlavně duši. Má výsadní postavení, o všem rozhoduje a hlavně udržuje mezi indiány kontinuitu. Léčí jen občas, protože hledat pomoc brání indiánům jejich hrdost. Dnes chtějí u nás být všichni šamany, což je zvrácenost, protože jsme se tisíce let vyvíjeli jinak. Skutečný indiánský šaman sedí na zadku v džungli a nevytáhne z ní paty.
Naše a indiánské pojetí života se zřejmě rozchází.
Diametrálně. Snažíme se vyvážet k nim civilizaci s přesvědčením, že tak je to pro ně dobré. Není a amazonští indiáni to vědí. Nestojí o to stále se za něčím hnát a nemít na nic čas.
Žijí jako jejich otcové a dědové, smrt považují v rámci vyznávaných přírodních zákonů za přirozený cíl života. Indiánky, mimochodem v útlém mládí velmi hezké, nosí své děti běžně na tělech, což některé naše matky teprve objevují.
Jak indiáni řeší rodinné poměry?
Jednoduše. Když chce muž ženu, nepotřebuje k tomu svatbu. Postaví příbytek a ženu si do něj přivede. Když ho má žena dost, prostě se sebere a jde jinam.
Dívky začínají rodit ve čtrnácti letech, takže mívají zhruba patnáct dětí. Vzhledem k vysoké dětské úmrtnosti jim zůstává čtyři nebo pět dokonale zdravých dětí. Nemocné a postižené děti indiáni zásadně neléčí, pro zachování zdravého genofondu je nechávají umřít.
Prozradíte nám nějaký typický zvyk?
Když je indiánský mladík zasvěcovaný, opustí na několik dní vesnici a na určeném místě jen sedí na zkřížených nohách, nejí, nepije a pouze „očišťuje mysl“. Po návratu je podrobený zkouškám bolesti, kterou musí zvládnout bez mrknutí oka.
Sledoval jsem, jak takový mladík dal nohu do řeky a čekal, až se mu do ní zakousne velká anakonda. Připlula, zakousla se a on bez hnutí čerpal sílu ze stisku jejích zubů. Pak jí usekl ocas a udělal si z něj ozdobu do vlasů.
Co indiáni jedí, když se zrovna nepostí?
Základem jejich stravy jsou placky z maniokového kořene a ovoce. Často bývají na jídelníčku ryby a občas, pokud se lov vydaří, i maso nějakého zvířete.
Pokud ho uloví, zpracují z něj úplně všechno. Nic nevyhodí, protože by tím zabité zvíře urazili. Na rozdíl od filmových indiánů ti skuteční loví málokdy. Většinou posedávají a polehávají doma, povídají si a baví se.
Kdy a proč jste do jejich končin zavítal?
Má dobrodružná povaha mě k nim poprvé dostala v roce 1968. Vypravil jsem se za nimi s jednou librou v kapse a na cestu jsem si vydělával příležitostnými pracemi.
Určitou dobu jsem pak mezi nimi žil a dodržoval jejich zvyky. Stali jsme se přáteli.
Vídáte se ještě s některými?
Jezdívám za nimi do jejich vesnice každým rokem. Pokaždé si tam odpočinu a pak se zase vrátím zpátky do naší civilizace. Zůstat napořád tam nemohu, své kořeny mám pevně zapuštěné tady.
4
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
