Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opavané, zavítejte do planetária v Ostravě

Opava, Ostrava - V pondělí to bude čtyřicet let, kdy vstoupila poprvé lidská noha na Měsíc. Člověk udělal malý krok po měsíčním povrchu, což byl současně velký skok pro lidstvo. /UVNITŘ ČLÁNKU STRUČNÁ HISTORIE PROJEKTU APOLLO/

17.7.2009
SDÍLEJ:

Astronaut Buzz Aldrin byl spolu s Neilem Armstrongem první člověk, který vstoupil na Měsíc. Stalo se tak před čtyřiceti lety.Foto: Reuters

V roce 1969 toho dne totiž poprvé v historii lidstva vystoupili dva američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin, účastníci několikaletého projektu Apollo, na povrch Měsíce. Právě tyto okamžiky si můžete připomenout v Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě již tuto sobotu.

Úderem sedmnácté hodiny bude otevřena výstava, která nese název Projekt Apollo. „Je sestavena ze soukromé sbírky vášnivého sběratele pana Jaroslava Navary z Havířova. Představeny budou fotografie účastníků jednotlivých letů, kosmické rakety i nejrůznější zajímavosti vztahující se k celému projektu,“ uvedla za tým lektorů a spolupracovníků hvězdárny Ivana Češková.

O hodinu později vypukne přednáška Tomáše Přibyla, který je považován za českého experta na otázky kosmonautiky. Přednáška se jmenuje Apollo - kroky po Měsíci. „Věnovat se bude především úspěšnému přistání na měsíčním povrchu,“ poznamenala Češková a dodala:

„Pro návštěvníky bude připravena také malá výstava meteoritů, a to i měsíčních. Některé z nich bude možné „potěžkat“, jiné bude možné zakoupit.“

Člověk na Měsíci

21. července 1969 se stal sen skutečností. Svět se změnil jako nikdy předtím – tento den se navěky zapsal do historie lidstva. Noha prvního pozemšťana se poprvé dotkla jiného vesmírného tělesa – člověk vstoupil na Měsíc.

Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie /International Year of Astronomy 2009 - IYA 2009/. V letošním roce si lidstvo připomíná dvě významná výročí, která jsou spojena s poznáváním vesmíru. Připomínáme si 400. výročí prvního astronomického pozorování pomocí dalekohledu, které provedl Galileo Galilei roku 1609.

Druhým významným výročí jež posunulo lidské poznání a splnilo pradávný sen člověka – je vstup člověk na Měsíc. Letos je to 40 let kdy se první člověk procházel po Měsíci. Toto výročí si připomínáme právě v červenci.

Co se událo v červenci 1969?

16. července 1969 se uskutečnil ve 13:32.00 UT (světového času) tj. 14:32 SEČ (středoevropského času) start rakety Saturn 5 (výr. č. AS-506) s kabinou Apollo 11 jejímž cílem bylo vysadit na povrchu Měsíce první pozemšťany. Třístupňová raketa Saturn 5 se odlepila od rampy 39A a vynesla tříčlennou posádku ( Neil Alden Armstrong, Edwin Eugene Aldrin a Michael Collins) nejprve na tzv. parkovací oběžnou dráhu kolem Země, kde astronauté 1,5krát oblétli Zemi.

Po technické kontrole navedli loď na translunární dráhu s dobou letu asi 73 h. Z celé, původně 111 m dlouhé rakety o průměru asi 10 m (ve spodní části dokonce asi 13,5 m), letěla k Měsíci pouze horní část - lunární modul LEM - Eagle, velitelská sekce Columbia - CM Apollo 11 těsně spojená se servisním modulem SM.

19. července 1969 ve 03:11.56 UT vstoupilo Apollo 11 do sféry gravitačního vlivu Měsíce a s narůstající rychlostí k němu začalo padat.

19. července 1969 ve 21:43.37 UT přešlo Apolla 11 na kruhovou dráhu kolem Měsíce ve výši 111 km.

20. července 1969 přistál ve 20.17.43 UT (21:17:43 SEČ) na povrchu Měsíce v oblasti Mare Tranquillitatis (Moře klidu) americký lunární modul LEM – Eagle z Apolla 11 s posádkou - Neil Alden Armstrong a Edwin Eugene Aldrin. Modul dosedl asi 6 km od původně plánované oblasti.

Na parkovací dráze kolem Měsíce zůstal v Columbii třetí člen posádky M. Collins, který zajišťoval spojení s pozemním řídícím střediskem v Houstonu a kromě jiného pořizoval fotografie dalších oblastí Měsíce.

21. července 1969 nastal den D. V 01:23 UT vypustili Armstrong a Aldrin vzduch z kabiny. Ve 02:39.36 UT otevřel Armstrong průlez a pozadu vylezl ven. Pak sestoupil po žebříku, seskočil na patku nohy. Patky modulu Eagle se zabořily asi 1-2 palce do měsíčního regolitu (je tvořen velice jemným prachem).

Ve 2:56 UT (3:56 SEČ) se splnil sen lidstva - na povrch Měsíce vstoupil první pozemšťan, americký astronaut Niel Alden Armstrong, velitel posádky Apolla 11. Po výstupu pronesl památnou větu "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo".

Sledovala ho televizní kamera, umístěná v nákladovém prostoru přistávacího stupně. Stamiliony lidí po celém světě tak mohli sledovat na televizních obrazovkách duchovitou postavu jež opatrně zkouší půdu před sebou. Niel Armstrong zanechal první stopy v povrchu Měsíce.

Asi za 18 min. vystoupil na povrch Měsíce i druhý z astronautů E. E. Aldrin. Armstrong odhalil pamětní plaketu, která je upevněné k přední noze přistávajícího modulu, s textem: „Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, L. P 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva“ a následují popisy všech členů posádky Apolla 11 ."

Pak Armstrong a Aldrin vztyčili americkou vlajku. Úkolem posádky bylo získání vzorku měsíční horniny, instalace vědecké aparatury EASEP (laserový odražeč k přesnému měření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem, pasivní seismometr/, vztyčení vlajky, záběry pro TV. Vycházka amerických astronautů (mimo modul) trvala 2 h 15 min, odebrali celkem 22 kg a překonali vzdálenost 0,5 km.

Celkem strávila posádka na povrchu Měsíce 21 h 36 min. Po této době odstartovala posádka v horní části přistávacího modulu LEM - Eagle zpět na parkovací dráhu, kde se opětovně spojila s velitelskou sekcí Columbia. Po přestupu posádky a přeložení nafotografovaného materiálu a vzorků horniny byla již nepotřebná lunární sekce odhozena, nastartován hlavní motor a velitelský modul Apolla 11 se vydal na zpáteční cestu k Zemi.

24. července 1969 v 16:49.53 UT přistála na Zemi velitelská sekce Apollo 11 se třemi muži na palubě, do vod Tichého oceánu, v dohledu letadlové lodi USS Hornet.

V Projektu APOLLO se uskutečnilo celkem 7 výprav. Z toho šest letů úspěšně dosáhlo povrchu Měsíce, jeden let (Apollo 13) skončil z důvodu technické poruchy – astronauté se vrátili na Zem. Celkem se po povrchu Měsíce procházelo 12 astronautů. Další výpravy člověka na Měsíc se uskutečnily:

Apollo 12 - start 14.11.1969, přistání na Měsíci 19.11.1969 v Oceánu Bouří, doba pobytu mimo modul 7,7 hod, překonaná vzdálenost 1,3 km, získáno vzorků hornin cca 35 kg, přistání na Zemi 24.11.1969.

Apollo 14 - start 31.01.1971, přistání na Měsíci 05.02.1971 v oblasti u kráteru Fra Mauro, doba pobytu mimo modul 9,2 hod, překonaná vzdálenost 3,4 km, získáno vzorků hornin cca 43 kg, přistání na Zemi 9.2.1971.

Apollo 15 - start 26.07.1971, přistání na Měsíci 30.07.1997 v oblasti Rima Hadley poblíž pohoří Montes Apenninus –Apenniny, doba pobytu mimo modul 18,3 hod, překonaná vzdálenost 28 km, získáno vzorků hornin cca 77 kg, přistání na Zemi 7.8.1971.

Apollo 16 - start 16.04.1972, přistání na Měsíci 21.04.1972 v oblasti poblíž kráteru Descartes, doba pobytu mimo modul 20,1 hod, překonaná vzdálenost 20 km, získáno vzorků hornin cca 95 kg, přistání na Zemi 27.4.1972.

Apollo 17 - start 07.12.1972, přistání na Měsíci 11.12.1972 v oblasti pohoří Montes Taurus-Littrow, doba pobytu mimo modul 22 hod, překonaná vzdálenost 30 km získáno vzorků cca 111 kg, přistání na Zemi 19.12.1972.

Apollo 17 byla zatím poslední pilotovaná výprava k Měsíci. Další plánované výpravy (Apollo 18 až 20) byly zrušeny z důvodu drastického snížení finančních prostředků americkým kongresem vlivem války ve Vietnamu. Doufejme, že se již brzy člověk na Měsíc vrátí.

Renata Šilhánková

Autor: Anna Sotolářová

17.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Petr Czudek.

KOOPERATIVA NBL: Praha – Opava 70:88

Babí léto v Ostravě, 18. říjen 2017. Ilustrační foto.
18

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

Starší muž před ženou v parku mával svým přirozením

Hodně vyděšená byla dvaačtyřicetiletá Opavanka po nedávném zážitku, který si odnesla z Městských sadů. Při procházce si totiž všimla staršího muže, jenž zrovna vyšel z křoví. Následovalo „představení“, o nějž vůbec nestála.

Kylešovice se dočkají nových hřišť, chodníků i osvětlení

Před lety prošlo změnou největší opavské sídliště Kateřinky, nyní se dostalo i na Kylešovice.

Představujeme prvňáky ZŠ Šrámkova a ZŠ Kylešovice

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

Lékaři jdou do stávky. Většina jich ve středu své ordinace neotevře

Důvodem protestu praktických lékařů je vydávání elektronických receptů i nižší úhrady od pojišťoven.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení