V pátek 9. září vystoupíte na BANÍK100FESTU, jak se na něj těšíte?
Těším se. To je přece velké štěstí, že tu máme svůj Baníček už sto let. A být u toho a vzájemně si k té stovce popřát, to je přece velké štěstí. Sejdeme se tam všichni, kdo máme Baník rádi, kdo jsme šťastní, když vyhrává, a spolu smutní, když se mu nedaří, prostě všichni lidé, kteří s Baníkem, a taky mezi sebou, všechny ty vzlety i pády prožíváme, potkáváme se pro ně na stadionu a povídáme si o nich i kdekoliv jinde.

Takže jste neváhal, když vás Baník kvůli účasti na BANÍK100FESTU oslovil?
Ani na chvíli.

Co pro vás znamená Baník?
Pokusím se to říct, aniž bych používal velká slova, ale zároveň tak, abych to vystihl co nejpřesněji. Baník je klubem mého srdce. Žiju v tomto našem kraji už téměř sedmdesát let a pokud jde o fotbal, mám kdesi uvnitř sebe zlatým písmem napsáno Baník. Co víc k tomu říci?

Jaromír Nohavica zpívá hymnu Baníku zaplněným Bazalům.Jaromír Nohavica zpívá hymnu Baníku zaplněným Bazalům.Zdroj: Deník

Víte, kolik vám asi bylo let, když jste pochopil, že existuje Baník?
Já si hlavně pamatuju na svou první návštěvu na Bazalech. A to bylo velmi důležité, protože si myslím, že my chlapi to máme s tím fanouškovstvím, pokud se k němu dostaneme, tak, že fandíme tomu klubu, kam nás jako první vezme táta. Táta vás vezme za ruku jako malého kluka a řekne, pojď, půjdeme na fotbal. A vy jdete spolu na fotbal, fandíte stejnému týmu a to ve vás zakoření a vy pak tomu klubu fandíte dál, vyrůstáte s ním a často mu fandíte celý život. To je takový nepsaný chlapský zákon. A abych vám odpověděl na otázku, mě táta vzal poprvé na fotbal, když mi bylo asi dvanáct let. A bylo to na Baník. A pro mě to byl takový vstup do dospělého života.

Na kterého hráče nebo i trenéra Baníku nejraději vzpomínáte? Který byl ten nej?
To je strašně těžká otázka. Pro mě asi neřešitelná. To je stejné, jako když už máte něco odžito, přečetl jste tisíce knížek a někdo se vás zeptá, která byla ta nejhezčí. A vám je okamžitě jasné, že tuhle otázku prostě neumíte odpovědět. Ale zároveň jste šťasten, že jste těch knížek mohl přečíst tolik. A stejné je to s hudbou a stejné je to i s fotbalem. Já na Baník chodím skoro šedesát let. A za tu dobu jsem viděl strašnou spoustu zápasů, gólů, a ještě více fotbalistů. A já jsem rád, že jsem jich viděl tak moc. A moc jich bylo vynikajících. Ale víte, co je zajímavé?

Povězte…
Že v každé té slavné éře, kdy byl Baník nahoře a hráli v něm skutečně skvělí fotbalisté, to nikdy nebylo jen o jednom hráči. Vždycky tam těch výborných bylo víc najednou a tvořili skvělou partu. A proto byli nejsilnější. A to je pro ten náš kraj příznačné. Na šachtě byla taky rozhodující parta. Jedinec neznamenal nikdy nic. Parta byla nade vše. A proto vám neřeknu, kterého hráče nebo trenéra jsem měl nejraději, ale řeknu vám, že jsem šťastný, že jsem jich poznal tolik.

Hymnu před utkáním fotbalistů Baníku a pražské Slavie v Ostravě-Vítkovicích 6. srpna 2017 zazpíval Jaromír Nohavica.Hymnu před utkáním fotbalistů Baníku a Slavie v Ostravě 6. srpna 2017 zazpíval Jaromír Nohavica.Zdroj: Deník / Sonnek Pavel

Kdybyste si mohl za Baník zahrát, na jakém postu by to bylo?
To je krásná otázka. Děkuji za ni. Mám teď trochu problémy s kolenem, takže na nějakou fotbalovou kariéru to momentálně nevypadá. Jako kluk jsem hrával hokej. Za Vítkovice jako starší žák. Pochlubím se, začínal jsem s Františkem Černíkem. Ale on to dotáhl dál. Pak jsem hrával za Lokomotivu Ostrava ragby. A tam jsem hrával mlýnovou spojku. A to je hráč, který je uprostřed a rozhazuje to ostatním. Takže kdybych měl hrát fotbal, tak možná, když se hodně přecením, tak bych hrál toho špílmachra, který to uprostřed celé vymyslí a ostatní to za něj odběhají.

Udržujete s některými bývalými hráči Baníku i nadále kontakty?
S některými se někdy potkám a vždycky mě to zahřeje. Ale zrovna nedávno mi volal Milan, náš milovaný Barošek, byl někde s přáteli, něco oslavovali. On už profesionálně nehraje, takže to snad můžu říct. A zavolal mi, abychom si spolu s přáteli, které měl zrovna kolem sebe, zazpívali. Tak já jsem zpíval do telefonu, on to dal nahlas a zpíval i on a jeho přátelé. A díky tomu jsem tam byl na chvíli s nimi.

Co Baníku k jeho stým narozeninám popřejete?
To je jednoduché. Baníku přeju co nejdřív titul, co nejdřív poháry, ale ne nějakou Konferenční ligu, ale rovnou Ligu mistrů. Já bych chtěl konečně vidět, jak Baník poráží Barcelonu. A nemusí ji porazit, mi by stačilo, kdyby ji aspoň chvíli porážel. Deset minut z vymyšlené penalty třeba. Ale aspoň chvíli ten pocit zažít. Ale hlavně titul, poháry, plný stadion a Bazaly.