Vydání obou umožnilo řešení výzkumného záměru Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy. Studie tak pod označením Supplementa navazují na loňské první číslo časopisu Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis věnované životnímu jubileu docenta Ústavu historických věd Rudolfa Žáčka.

První z nich se zabývá tvůrčím odkazem historika umění, památkáře, muzejníka a sběratele Edmunda Wilhelma Brauna (1870 – 1957) působícího po téměř pět desítek let v dnešním Slezském zemském muzeu. Jeho osobnost není předmětem zájmu autora Pavla Šopáka poprvé.

Vždyť už v roce 1997 spolupracoval s Marií Schenkovou při přípravě výstavy uspořádané ke 100. výročí Braunova příchodu do Opavy, ale teprve teď se mu dostalo možnosti nahradit tehdy chybějící katalog „skicou k Braunovu portrétu“.

„Jeho dokončení nadále zůstává velkým badatelským tématem, ale přesto považuji za příznačné, že resumé profesní dráhy si Braun v roce 1950, tedy v čase svých osmdesátin, napsal sám a spojil ho se Slezským zemským muzeem,“ říká Šopák. Studie obsahuje rovněž dosud nejucelenější Braunovu bibliografii.

„Vychází z údajů shromážděných Wernerem Kudlichem a Karlem Černohorským a dále z rukopisných bibliografií, jež si Braun pořídil sám. I tak ji však můžeme pokládat za kompletní jen relativně,“ dodává Šopák i s odkazem na to, že některé údaje nejsou úplné.

Zrod stavovského Hlohovska je název druhého titulu nové ediční řady. Autor Petr Kozák jím zhodnotil svou disertační práci o mocenských uskupeních v pozdně středověké stavovské společnosti a o Hlohovsku mezi zeměpanskou a zemskou politikou.

„Knihu jsem orientoval na zcela konkrétní případ Hlohovského vévodství, a to v přelomové době poznamenané rozkolísáním stávajících pořádků po násilném odchodu domácí dynastie Piastovců,“ představuje Kozák stěžejní cíl své práce. Při studiu zvoleného tématu mu byli oporou Martin Čapský a Dalibor Prix z Ústavu historických věd, ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller, nedávno zesnulý Jaroslav Bakala i školitelé z univerzit v Řezně, ve Vratislavi a v Herderově institutu v Marburgu.

„Do leckdy obtížně prostupných houštin období podzimu středověku ve Slezsku a na Moravě mě nasměroval Martin Čapský,“ potvrzuje Kozák. „Jeho zásluhou jsem se dostal k Hlohovsku, které vedle Opavska na přelomu středověku a raného novověku z hlediska vývoje stavovského systému v podstatě dohnalo náskok Čech a Moravy,“ uzavírá mladý historik.

Obě publikace, jejichž obálky ztvárnil opavský grafik Aleš Orlík, jsou k dostání v prodejně skript Filozoficko–přírodovědecké fakulty Slezské univerzity.

(ian)