Režisérka napsala a nakreslila vůbec první íránský komiks v historie země. Toto dílo posloužilo jako základ pro vznik celovečerního filmu. Satrapi, za spolurežie Vincenta Perrounauda, prostřednictvím filmu popisuje své krušné dětství a dospívání, které prožila v Íránu v době islámské revoluce.

Autobiografický příběh je ovšem spojen také s válkou s Irákem a následným nastolením režimu. Vzhledem ke skutečnosti, že ústřední postavou díla je dospívající dívka, jež touží, navzdory ideologickému režimu odsuzujícímu jakékoliv odlišné názory, se prosadit, lze snímek chápat také v intencích rebelantství a víry ve svobodu.

Literárněgrafická podoba díla si čtenáře získala zejména černobílým, záměrně jednoduchým tvarem, který byl dán do kontrastu k silnému obsahu, jehož prostřednictvím autorka spojila tradici politického kresleného seriálu s prvky komiksu, majícího prvky autobiografie. Film zachovává originálu věrnost. Autorka s pomocí expresivního projevu dokázala postihnout téma ženské emancipace.

Půvab Persepolisu lze spatřit v tom, jakým způsobem byla režisérka schopna přenést komiksový příběh do filmu. Satrapi vykreslila své dospívání s komickou nadsázkou, ve chvíli, kdy je zamilovaná do Marcuse, se štěstím vznáší nad městem. V okamžiku, kdy je jím dívka zklamána, se z něj stává, nejenomv jejích očích, padouch. Persepolis, který se stal nositelem ceny na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2007, v sobě slučuje sdělný obsah, jedinečnost tvaru i humor. Projekce se ve filmovém klubu uskuteční zítra.