Jak již bylo zmíněno, v nádherném věku devadesáti let opustil svět výjimečný znalec slova, spisovatel, překladatel a básník, rodák z Brna a čestný občan města Kunštátu, Ludvík Kundera.

Odešel člověk neskonale pilný a činorodý. Suma díla, již vytvořil, čítá více než dvacet básnických sbírek, osm knih prozaických, desítku statí o umění a bezmála tři desítky divadelních, televizních a rozhlasových her. K tomu připojme grafiky a malířská plátna a obsáhlou korespondenci s nepochybnou uměleckou hodnotou.

Pokud dochází v člověku ke snoubení nezměrného rezervoáru energie společně s tvůrčím géniem, nelze dojít k jinému výsledku než zrodu legendy, a tou Ludvík Kundera bezesporu je. Jako pocta výjimečnému spisovateli, překladateli a znalci literatury je nově připraven soubor dokumentů souvisejících s jeho účastí na 17. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, a především s jeho celoživotním úsilím věnovaném výzkumu hnutí Dada.

Na tomto webu je vůbec poprvé publikován jeho unikátní esej nazvaný Dada v Čechách a na Moravě. Podívat se můžeme také na krátké video, natočené před třemi lety v Kunštátu, a přehlédnout bychom neměli také odkazy týkající se Waltera Sernera, významného českého rodáka a spoluzakladatele hnutí Dada, jehož osobnost Kundera znovu objevil.

Festivalu spisovatelů Praha bylo ctí jej hostit před třemi lety, kdy Ludvík Kundera poskytoval cenné rady při odhalování východních kořenů hnutí Dada. V galerii Smečky zahájil výstavu DADA EAST?, vedl diskusi o Dada v Československu a veřejnosti poprvé představil zapomenutou osobnost českého dadaisty, Waltera Sernera.

Byl posledním z žijících pamětníků tohoto sdružení a jedním z posledních českých dědiců surrealismu. Z jeho úst jsme slyšeli o skupině Ra a sdružení Q, o přátelství s Vratislavem Effenbergerem a Zdeňkem Lorencem, korespondenci s Hansem Arpem, i dalšími. Ludvík Kundera zkrátka nezahálel, ba počínal si houževnatě.

Plně zaujatý prací a pevný v názorech. V mládí byl totálně nasazen v Německu, ale germánskou kulturu nezavrhl. Naopak, překládal z němčiny, kterou ovládal bravurně, a sestavil výbor Německé portréty. V dobách, kdy mu komunistický aparát nedovoloval publikovat, psal s nemenším úsilím do šuplíku.

Skromný spisovatel tak obsáhl ohromující paletu tvorby. Precizní vědec, literární teoretik, editor a redaktor, slovní ekvilibrista, jemný lyrik, autor s neobyčejnou představivostí a velkým srdcem, jehož práce ukazuje ze všeho nejvíce nesmírné okouzlení jazykem.

Rozsáhlou kapitolu Kunderova díla tvoří překlady. Při výběru svých autorů se řídil intuicí. Nesoustředil se pouze na překlady z jazyků, které ovládal, ale jeho fascinace slovem a řečí jej vedla i k tomu, že se ve spolupráci s lingvisty pouštěl také do experimentálních převodů textů v jazycích, jimiž nevládl.

K čemu niterně tíhl, prozrazují jeho vlastní slova: „Dávám jednoznačně přednost básníkům bohaté imaginace, fantastům, experimentátorům a snílkům. Ať už jsou to melancholici či groteskní humoristé, pesimisté nebo optimisté, lidé barokní anebo prokletí romantici“.

Navštívit stránky, a vzpomenout tak na velikána psaného písma, můžeme na adrese www.pwf.cz.

Václav Kovář, Tomáš Pustka