Čtyřiadvacátý ročník Československého Pony expressu projel v pátek také Opavou. Jezdce v červených košilích se žlutými šátky následoval také nejstarší opavský jezdec Pony expressu Mirek Koláček, i když jen v doprovodném vozidle. „Pamatuji si na první ročník, to bylo v roce 1985 a já jsem tehdy jel společně s Mirkem Kozelským. O půlnoci jsme přebírali torbu s poštou v Bobrové na Vysočině a předávali ji za dvě hodiny na Pernštejně,“ vzpomíná Mirek Koláček, který přesně v pátek oslavil své 78. narozeniny.

Je nejstarším jezdcem Pony expressu na Opavsku a dodnes se věnuje koňům a pořádá na podzim s přáteli akci nazvanou Setkání v sedle, která bez přerušení trvá již třicet čtyři let. „Záleželo na každém jezdci zvlášť, jakou trasu si vybere. Já jsem si kvůli Pony expressu vzal vždy dva dny dovolené a prošel si pečlivě trasu. S trasou i s koňmi nám vždy pomáhal tzv. wrangler. Nikdy se mi nestalo, že by na smluveném místě nestál další jezdec, který poštu ode mě přebíral,“ vzpomíná Mirek Koláček.

V koňském sedle odjel celkem sedm ročníků Pony expressu. „Sbírám pohlednice ze všech ročníků a mám všech třiadvacet,“ říká Koláček. Československý Pony express je součástí širší evropské sítě. „Cílem Evropského Pony expressu je propojit všechna hlavní moře ze severu na jih a z východu na západ. Tedy Baltské, Severní, Středozemní a Černé. Chceme trumfnout Ameriku, kde se jezdí skrz celý kontinent,“ vysvětluje Mirek Koláček.

Opavské setkání milovníků Pony expressu probíhalo v pátek na Dolním náměstí. Opavané mohli také poslat poštou přepravovanou koňmi svou pohlednici či dopis. Okolo páté hodiny večerní přebrali jezdci brašnu s poštou a vydali se směrem k Suchdolu nad Odrou, kde vlastně Československý Pony express vznikl.