Absolventka pražské Akademie výtvarných umění zaujala v roce 2005 svým prvním tématickým cyklem s názvem Rodina v portrétech. Naplno zazněly charakteristické atributy budoucí tvorby Ivany Štenclové: oscilace mezi expresivní abstrakcí, imaginativním realismem a groteskním naturalismem.

Pro další vývoj autorky bylo důležité i setkání s dílem Andy Warhola, kterému vzdala o rok později poctu výstavou, příznačně nazvanou Nahá, v jeho muzeu ve slovenských Medzilaborcích. I v následujících dílech Ivany Štenclové se zrcadlí všechny lomové události uplynulého času, které interpretuje jako neustálé prolínání minulosti s přítomností, snu a reality.

Dokládají to cykly CT mojí hlavy, Vražda v domě, Drátěná košile, v nichž zároveň experimentuje s formou a technologickými postupy, zkoumá jejich možnosti a vytváří artefakty na pomezí kresby, malby a objektu.

Výstava, která začne v brzké době, nese název Ivana dixit. V Praze potrvá do 14. dubna. Výtvarné dílo Ivany Štenclové, pohlédneme li na něj generačně, se nachází v kontextu českého, ale i světového umění ve velmi nadějném postavení. Především originalitou řešení velkých témat, v nichž reflektuje lidské situace způsobem, odpovídajícím mentalitě a zkušenostem dnešního člověka.

Ke své tvorbě Ivana Štenclová říká: „Nesnažím se věrně a přesně ztvárnit určitého člověka. Jde o momentální prožitek daného, byť někdy již dávného vztahu, či citového záznamu, který se uchoval a přetrval. Tento proces umožňuje otevřít jakési „okno do mého těla“ a z různých úhlů i směrů nahlížet do záznamů uplynulých událostí z mého stávajícího pohledu…“

Sedmadvacetiletá malířka se ovšem neprezentuje jen v Česku. Je pravidelně vyzývána k účasti na prestižních přehlídkách mladého umění Intercity Berlín – Praha nebo International triennale of contemporary Art, pořádané Národní galerií Praha.