Nastoupil jste v minulé sezoně, která už byla postavená. Vnímáte v letošní nějaký posun?

Nějak zvláštní ani ne. Nepodařilo se mi ustavit externí „radu moudrých“, která by divadlo zajišťovala na krajské i celostátní úrovni. V tomto bodě byl čas bohužel mým nepřítelem. Tak snad později. Podařilo se zajistit souborům definitivní šéfy, kteří letošní sezonu už postavili.

Měl jste rovněž plány na přeshraniční akce z evropských fondů. Kde skončily?

První projekt skončil v Bruselu, ale do finále se nakonec nedostal. Bojujeme dál. Od října je Slezské divadlo členem společnosti Opera Europa, která nabízí řadu projektů. Společný postup pro dosažení evropských grantů už máme předjednaný.

Kudy putuje osud divadelního klubu?

Stále po cestě vývoje. Souvisí s osudem celé budovy na Rybím Trhu i s konečnou podobou Slezanky. Nemá smysl opravovat jednu část objektu a další prostory nechat ve stávajícím stavu.

Ze státního rozpočtu máme na kompletní rekonstrukci celé budovy částku přislíbenou a teď musíme počkat, až nová vláda schválí rozpočet. Šéfové opery i činohry budou pro klub už v předstihu vybírat vhodné programy.

Vaším dalším záměrem byly včelí úly na střeše divadla. Dovolte naivní otázku: Bude Slezské divadlo někdy i medové?

V dohledné době určitě nebude. Bylo mi vysvětleno, že by včely ohrožovaly provoz na Horním náměsí a topily se v kašně. Záměr jsem zatím uložil k ledu, ale ještě jsem ho nezmačkal a nehodil do koše. Časem se možná bude hodit.

Když už jsme v tom medovém povídání, tak který titul letošní sezony považujete za divácky hodně přitažlivý?

V činohře by jím mohla být inscenace Wildovy lehkovážné komedie Jak je důležité míti Filipa a v opeře to určitě bude Janáčkova proslulá Liška Bystrouška. Jak divácky dopadne Kálmánova opereta Arizona Lady, to v této chvíli skutečně ani netuším.

Je to česká premiéra, a tak se nechám překvapit.

Diváci také. Nic jiného jim nezbývá.

Opavské publikum je skvělé, nesmírně svému divadlu fandí, a to je dobře. Divadlo je potřebuje, bez nich postrádá smysl. Naštěstí máme nač navazovat. Slezské divadlo už přežilo staletí výrazných historických změn a je klenotem svého města.

Je odkazem předků a my máme povinnost jeho význam nejenom zachovat, ale dál rozvíjet.

Ano, představitelé města přicházejí a odcházejí, ale divadlo lidem zůstává. Teď píchnu do hodně bolavého místa. Pohnulo se něco kolem zafinancování zvýšených mezd?

Stále je v jednání. Zatím máme přislíbenou úhradu části mzdového navýšení. Pokud vím, tak Brňáci problém řešili tak, že zvýšení zafinancovali a částku budou zpětně požadovat od vlády. To by mohl být vzor k řešení pro všechna divadla.

To by měl být vzor, protože vláda problém zavinila. Konkrétně to byl ministr kultury Herman (KDU-ČSL), který s navýšením přišel, aniž by domyslel důsledek.

Letos ministerstvo divadlům svůj příspěvek sice o něco zvýšilo, ale celou potřebnou částku ani zdaleka nepokryje. Černý Petr zůstává zřizovateli a řešení situace je na rozhodnutí Rady města.

Při nástupu do funkce jste chtěl navázat spolupráci se Slezskou univerzitou. Stalo se?

V konkrétní podobě připravujeme s univerzitou a policií společný výukový program. V něm budou v názorných ukázkách vystupovat naši herci. Ani další spolupráci se rozhodně bránit nebudeme.

Ilja Racek ml. začínal jako pomocný režisér a asistent v ostravských studiích rozhlasu i televize, od roku 1983 režíroval soubor Těšínského divadla, odkud přešel do libereckého Divadla F. X. Šaldy. Po roce 1991 šéfoval v nynějším ostravském Národním divadle moravskoslezském i Janáčkově filharmonii.

V letech 1998 – 2001 působil jako náměstek ministra kultury ČR, poté byl ředitelem ostravského televizního studia a dva roky řídil plzeňské Divadlo J. K. Tyla. Bydlí v Ostravě, je ženatý a otec tří dětí.