V čem rok 2016 považujete za specifický?

Ponese se ve znamení jubileí. Deset let oslaví nakladatelství Perplex a také naše kapela KOFE-IN, se kterou nás čeká natáčení nového singlu. Máme 
v plánu řadu koncertů a festivalů.

Podílím se také na konceptuálním albu s názvem Abendland. Jedná se vlastně o literárně-hudební projekt, ke kterému napsal libreto Miroslav Černý a hudbu kompletně složil můj bratr Petr Kunze. Objeví se na něm spousta spřátelených hudebníků z různých kapel. Například Milan Cais z Tata Bojs, Jaromír Švejdík z Priessnitz a Umakartu, Petr Harazin z Nebe, Tomáš Fröde z Imodia, violoncellistka Terezie Kovalová, Viktor Dyk nebo Petr Uvíra z opavských Ladě a řada dalších.

Budete i v tomto roce v porotě české hudební ceny Anděl?

Ano, i letos se zúčastním hlasování Akademie populární hudby. Pozvání mezi akademiky si velmi vážím, protože jde o zajímavou a obohacující zkušenost. Udělování cen Anděl je jedním
z nejprestižnějších českých hudebních ocenění, takže se snažím k tomu přistupovat zodpovědně.

Hlasování je dvoukolové. V prvním kole hlasování jde hlavně o zúžení toho obrovského hudebního pelotonu a z druhého kola už vzejdou vítězové.

Dá se říct, že to znáte i z druhé strany. Pokud se nepletu, v minulosti jste s KOFE-INem uspěli třeba v hudební anketě Žebřík.

Je to tak, a nejen v Žebříku. Některé naše videoklipy si velmi slušně vedly v hitparádách některých hudebních televizních pořadů. Uvedu například Medúzu anebo Pětku s pomerančem.

Zmínil jste názvy pořadů, které 
v současnosti už na obrazovkách vidět nemůžeme. Není to škoda?

Neexistence žádného hudebního pořadu nebo hitparády ve veřejnoprávním médiu jako je Česká televize je, dle mého soudu, ostudná. Nové kapely a interpreti nemají prostor na prezentaci své tvorby. Jede sice televizní stanice Óčko, ale ta je ve svém zaměření hodně specifická.

Od založení kapely KOFE-IN letos uplyne deset let. Jak se za tu dobu proměnila?

Brácha Petr mi nedávno říkal, že i kdybychom teď skončili, což rozhodně nemáme v plánu, tak je to v pohodě, protože jsme zažili všechno co v rock'n'rollu, na tuzemské hudební scéně, zažít lze. Hráli jsme na velkých akcích, nejprestižnějších festivalech a klubech, získali pár hudebních cen a naše videoklipy se pravidelně objevovaly v televizi.

Na kluky z malého města a to není tak špatné.

Stejná otázka se nabízí i v případě Perplexu.

Z nakladatelství, které se původně věnovalo regionálním autorům, jsme se proměnili v celorepublikové. Vyplynulo to ze situace. S postupem času jsme začali dostávat rukopisy i od autorů mimo hranice našeho regionu. V posledních dvou letech jsme se dokonce dočkali také dvou nominací na Magnesiu Literu.

V roce 2014 šlo o Daniela Hradeckého s dílem 64 a loni pak o Sbohem malé nic od Dana Jedličky.

Desáté výročí vybízí k oslavám. Chystají se nějaké?

Jak už jsem uvedl výše, s kapelou KOFE-IN hodláme vydat nový singl i s videoklipem, který by měl vzniknout ve studiu Armina Effenbergera. 
V plánu je řada koncertů. Různé akce plánujeme 
i v případě nakladatelství Perplex.

Kromě toho, že jste frontmanem skupiny KOFE-IN a vydáváte knihy
v Perplexu, působíte také jako dramaturg Opavské kulturní organizace. Mohou se Opavané třeba těšit na nějakou zajímavou výstavu?

Musím říct, že v současnosti je
v Opavské kulturní organizaci jeden z nejsilnějších týmů, který tady kdy byl. Věci se snažíme kombinovat tak, aby zaujaly a zároveň byly co nejkvalitnější. Velký úspěch měla výstava Andyho Warhola.

Podobným tahákem by se letos měla stát také výstava o Salvadoru Dalím.

Současně pokračuji v projektu s osobnostmi, které mají širší přesah do různých kulturních oblastí. Tyto projekty byly v minulosti také velmi úspěšné. Jednalo se například o výstavy prací Jaromíra Švejdíka nebo Kaye Buriánka, nyní to bude Milan Cais z Tatabojs.

Záběr vašich činností není zrovna malý. Daří se vám všechno stíhat?

Někdy je toho skutečně hodně. Například na ostravském Pendlu budu vystupovat s hudebním projektem Munroe, KOFE-IN a ještě jsem byl osloven, abych se zúčastnil diskuze 
o české hudební scéně. V únoru budu v Praze moderovat také Megaton Fashion Show, na které se hodnotí hudební design a výtěžek z akce jde na charitu. Na nedostatek práce si rozhodně stěžovat nemůžu. (smích)

Jste rovněž i vášnivým cestovatelem. Neplánujete se letos od pracovních záležitostí odreagovat prostřednictvím nějaké dovolené? Loni jste více než pět týdnů strávil ve Střední Americe.

Podívali jsme se do Kostariky, Nicaragui, Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Pokaždé chceme poznat místní kulturu a speciality, zjistit, jak žijí zdejší lidé. U nás člověk často nadává na spoustu věcí, ale když se podívá do takových destinací, dojde mu, jak dobře si žijeme.

Tentokrát bych měl během března navštívit Jihoafrickou republiku a Namibii.

Uvažujete nad tím, že zážitky, fotografie a videa z cest zprostředkujete veřejnosti?

Z naší poslední cesty jsme udělali prezentaci v opavském klubu Art a překvapilo nás, jak velkou to mělo odezvu. Požádali nás, jestli bychom s tímto programem nepřijeli i do Ostravy a Českého Těšína, což jsme přislíbili. I v Africe máme v plánu pořídit různé místní výrobky, nasbírat obrazový materiál a po návratu o tom udělat nějakou přednášku.