Roman Izaiáš: Atmosféra v Kylešovicích byla skvělá

„Dneska jich mám po těle desítky a vzájemně se překrývají. První mi v tetovacím salonu dělal Vladimír Franz. Začalo to někdy v roce 1992 vytetovaným drakem na rameni. Tehdy byly kérky tabu a měl je málokdo. V současnosti je tomu přesně naopak,“ uvedl Izzi v následujícím rozhovoru.

Užil jste si s kapelou letošní ročník Holby Rock na Grilu?

Hráli jsme ještě za světla a musím říct, že to bylo parádní. Lidi byli skvělí, stejně jako celková atmosféra.

Nemrzí vás, že jste nešli na pódium až později? Ve tmě by možná lépe vynikly některé efekty.

Je pravda, že naše koncerty jsou zároveň i velkou show, kde používáme světelné efekty, ohně a podobně. Na druhé straně se to dá dost dobře udělat i za světla. To byl i případ Kylešovic.

Jezdíte často na Opavsko?

Abych řekl pravdu, tak moc ne. Na příští rok máme naplánován koncert v Opavě, ale jinak častěji cestujeme do jiných koutů republiky.

Pro českou hudební scénu jste stálicí. V příštím roce dokonce oslavíte třicáté narozeniny. Jaké byly ty tři dekády?

Je už to dlouhá řádka let. Kapelu jsem zakládal. Původně jsme byli všichni z Karviné, ale skupina se rozprchla po celé republice. Já třeba posledních jedenáct let žiju v Nýdku nedaleko Třince. Měnili se i členové skupiny.

Náš baskytarista se bohužel upil. Vydali jsme devět desek a v příštím roce na jaře bychom chtěli jít ven s desátou. Vydali jsme knihu XX let dogové závislosti. Celkově je toho hodně, na co lze vzpomínat.

Nakousl jste příběh baskytaristy Josefa Šika. Ten byl nakonec tragický, byť jste se mu snažili pomoci…

Trvalo to nějakou dobu a stupňovalo se to. Prodal byt 2+1 a chtěl jít do garsonky. Všechny peníze ale propil. Problémy se začaly kupit a domluvilo se léčení. Během té doby jsme za něj měli náhradu.

Po návratu asi rok fungoval, ale pak do toho spadl znova. Mělo to už nepříjemný dopad i na kapelu, proto jsme se domluvili na ukončení spolupráce. Po třech letech se upil k smrti. Našli ho někde na autobusové zastávce v Bechyni.

Pepa byl skvělý basák. Měl velké srdce a svým humorem dokázal bavit celou kapelu. Často na něj vzpomínáme.

Vaše kapela nahrála i hymnu Ocelářů Třinec. Máte ke klubu blízko?

Já osobně velmi, protože bydlím opravdu kousek od Třince. Tamní hokej rozhodně podporujeme. Během play-off jsem na stadionu dokonce hrál hymnu na kytaru.

Zaujalo mě, že každoročně pořádáte akci Dovolená s Dogou, jejímž cílem je, aby se vaši fanoušci setkali s členy kapely. Mají tyto srazy úspěch?

Stoprocentně. Letos toto setkání bude probíhat od 13. do 16. srpna v Beskydech. Pro tento rok už je vyprodáno. Akce se může zúčastnit až osmdesát lidí. Je to skvělá věc, kdy máme možnost trávit čas pohromadě, pokecat a pobavit se.

Co nové album? Existuje už představa, jakým směrem se bude ubírat a jestli se na něm objeví třeba nějací zajímaví hosté?

Abych řekl pravdu, koncertně to máme obzvláště nabité. Máme asi 80 koncertů za rok. Stěží se nám hledá volný čas pro sebe, natož pro natáčení nové desky. Chtěli jsme se do ní pustit v nejbližší době, ale nakonec to trochu posuneme.

Věřím, že ven bychom s ní mohli jít někdy na jaře příštího roku. O tom, co se na desce objeví, jaký bude její název a podobně, tak to ještě nevíme.

Kylešovice opět zažily pořádný rockový nářez