Divák se může ptát, jestli má dánský princ správný věk, jestli šílenství předstírá nebo šílený je, a také kdo je Hamlet – fanfarón, nebo filozof?

Odpovědi může hledat už v neděli 8. března při premiéře, kterou uvede činohra Slezského divadla od 19 hodin.

Dílo patří k nejlepším dramatickým tragédiím anglického dramatika Williama Shakespeara. Inspiraci k němu našel v jedné skandinávské pověsti, tradované od 12. století, a postava Hamleta divadelníky fascinuje dodnes. Nosnou linii příběhu tvoří touha titulního hrdiny po pomstě a rozšiřují ji dílčí zápletky nebo jiné motivy.

Dramatik děj mistrně graduje až do výsledného efektu. Režie této předposlední činoherní inscenace letošní sezony se ujala Oxana Smilková, kterou diváci už znají. Je rovněž autorkou choreografie a s Jevgenijem Kulikovem navrhla kostýmy. Autorem scény je Jan Dušek a šerm s účinkujícími nazkoušel Libor Olšan. Hamleta ztvární Michal Stalmach a Ofelií bude Sabina Muchová.

Královské manžele Claudia a Gertrudu předvedou Jakub Stránský s Hanou Vaňkovou. Poloniem se stane Martin Táborský a jeho syna Laerta představí Daniel Volný. Postava Hamletova přítee Horacia je dílem Matěje Kašíka. Skupinu potulných herců a hrobníky vytvoří Kamila Srubková, hostující Denisa Štěchová, Martin Valouch, Daniel Volný a Matěj Kašík.

Oxana Smilková zahájila svou režijní kariéru v roce 1979 v Kyjevě, kde založila Kyjevské divadlo poezie. Pokračovala v různých moskevských divadlech a od roku 1989 je uměleckou vedoucí moskevského Divadla mimiky a pohybu i Centra vizuálního a činoherního umění při mezinárodní Akademii umění.

Založila mezinárodní umělecký program Evropa – dům umění, byla jmenována členemkorespondentem mezinárodní Akademie umění a v roce 2007 se stala akademikem. Od roku 1996 je členkou MOIF Cambridge. Pracuje jako hostující režisérka v různých divadlech Evropské unie a jako pedagog na brněnské JAMU.

Organizovala též několik mezinárodních divadelních a kulturních akcí. „Shakespeara nezajímá postava v konkrétních činech, ale člověk a jeho čin. Jak čin ovlivňuje charakter, jak z tohoto činu vzniká téma celé hry, celé tragédie. Téma Hamleta pramení z činu krále Claudia,“ konstatuje režisérka. Zaujala ji možnost vymýšlet, jakým způsobem dát Hamletově scénografii, univerzální pro celý shakespearovský projekt, jiný význam.

S Janem Duškem jako výtvarníkem se navíc pracovně sešla poprvé. Za nejhorší režijní nápad považuje snahu přizpůsobovat tohoto autora určité době. „ Shakespeare vyjadřuje jakoukoliv dobu, jen je nutné jeho hry správně přečíst a interpretovat.

Modernizaci nepotřebuje, protože je velmi moderní, a moderní bude v jakékoliv době a v jakémkoliv politickém či kulturním kontextu,“ dodává Oxana Smilková.