To nechalo udělat analýzu manažerského potenciálu, která doporučila několik změn, aby divadlo mohlo i nadále fungovat. Plánuje zachování opery a zvýšení podílu vícezdrojového financování. Na začátku několik čísel.

Provoz Slezského divadla stojí ročně přes 110 milionů korun, z toho okolo 90 platí město, další, už podstatně menší příjmy, pocházejí ze vstupného, z komerčních aktivit a z krajských i státních dotací. Například pro Olomouc představuje částka na divadlo 4,55 a pro Ostravu 2,88 procenta z městského rozpočtu.

„Z dlouhodobého hlediska je neúnosné, aby město ročně téměř 100 milionů korun, což je více než sedm procent jeho celkového rozpočtu, zejména v současné finančně tíživé době, hradilo samo. Proto hledáme cesty, jak financování změnit. Rozhodně však není pravda, že plánujeme zrušení operního souboru, Opava si ho zaslouží. Je to klenot, kterého se určitě zbavovat nechceme,“ tvrdí náměstek primátora Petr Orieščík.

Zmíněná analýza potvrdila to, co bylo zřejmé. Divadlo už nemá k šetření prostor a další škrtání by kvalitu jeho práce podstatně snížilo. Už neskutečně dlouhou a do nekonečna bohužel jen omílanou nutností je najít další finanční zdroje, tedy vyšší příspěvek kraje i státu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek v březnu loňského roku při návštěvě Opavy uvedl, že mu na udržení opavské dvousouborové divadelní scény osobně záleží a že pro mi peníze sežene. „Když jsem to řekl, tak to platí,“ konstatoval a slib „chlapsky“ dodržel.

Z ministerstva kultury doputovalo letos do opavského divadla dvacet milionů korun. Náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo při této příležitosti slíbit hledat finanční možnosti i na kraji.

„Změny očekáváme hlavně ve strukturalizaci. Analýza prokázala, že umělecké výkony jsou skutečně dobré, ale je nutné snížit provozní náklady. Musíme zabojovat o větší vícezdrojové financování, protože město samo divadlo financovat nedokáže. V tomto směru nepřestáváme s krajem i s ministerstvem kultury jednat o pravidelném přísunu peněz. Finanční situace kraje není zatím dobrá, ale věřím, že se domluvíme, protože jednání o podstatně vyšším příspěvku zatím vypadají nadějně,“ optimisticky konstatuje primátorův náměstek Petr Orieščík.

Systémové řešení by město rozhodně najít mělo. Slezské divadlo určitě není žádnou jeho podřadnou příspěvkovou organizací. Opava je s operní scénou, která ji dělá v republice výjimečnou, spojená přes dvě stě let. Zničit něco, co tak dlouho úspěšně funguje, je velmi snadné, ale náprava bývá zpravidla už nemožná. Další současnou novinou, týkající se Slezského divadla, je výměna jeho ředitele.

Stávající ředitel Ilja Racek se po pěti letech působení rozhodl i s ohledem na plánovanou restrukturalizaci dále ve funkci nepokračovat. Výběrové řízení na nového ředitele Slezského divadla bude spuštěno ještě v červnu a výběr by mohl skončit před zahájením nové divadelní sezóny.

K TÉMATU

Ilja Racek

Do Slezského divadla nastoupil syn známého herce po výběrovém řízení 1. června 2016. Absolvent televizní publicistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, režie na DAMU a doktorského studijního programu v oblasti divadelní vědy profesně působil v Československém rozhlasu a v Československé televizi v Ostravě, na České scéně Těšínského divadla, v libereckém Divadle F. X. Šaldy, v ostravském Státním divadle (dnes Národní divadlo Moravskoslezské) a v ostravském divadle Petra Bezruče.

Byl též ředitelem Janáčkovy filharmonie v Ostravě, náměstkem ministra Pavla Dostála, vyučoval kulturní management na Univerzitě Palackého a vedl Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Působil jako ředitel Televizního studia Ostrava i plzeňského Divadlo Josefa Kajetána Tyla.