Tereza Těžká, rodačka z Opavy a jedna z hrdinek V síti: Pohled na muže se změnil

Jste původem z Opavy, jak jste se dostala k natáčení filmu V síti?
Původem jsem sice z Opavy, ale už od patnácti let jsem studovala na ostravské konzervatoři. Po maturitě jsem nastoupila na divadelní akademii v Praze. Když tvůrci snímku V síti, Vít Klusák s Bárou Chalupovou vybírali herečky pro svůj film, nejdříve obepisovali herecké školy a zde si mě také všimli a pozvali mě na casting, díky kterému jsem se do filmu dostala.

Norbert Lichý: Nemám potřebu být jinde, i v Ostravě hrajeme divadlo vrcholově

Deset dní jste natáčeli v ateliéru. Jakou dobu jste pak byli s predátory dále v kontaktu? A kolik času vlastně výroba dokumentu zabrala?
Dokument se natáčel dva a půl roku, přičemž my jsme se do něj dostaly už během prvního roku příprav.

Od září do listopadu 2018 jsme se připravovali, v listopadu se deset dní natáčelo v ateliéru a pak následovaly čtyři měsíce, kdy jsme každá různě dlouho komunikovaly s predátory, abychom zjistily, kam až se ten vztah vyvine. Od ledna do dubna 2019 probíhaly schůzky. A pak nás čekalo ještě spoustu další práce. Natáčela se dětská verze, desatero, rozhovory a tak dále. A natáčením to neskončilo. Absolvovali jsme dlouhou tour po celé republice. Jezdili jsme po školách a po různých projekcích, vedli diskuze.

Jak dlouho jste si nabídku promýšlela, než jste na ni kývla?
0,0001 sekundy. Já jsem věděla od první chvíle, že to vezmu. Nepřemýšlela jsem ani vteřinu.

Pierce Brosnan: Je zázrak, že jsem se znovu zamiloval

Uvažovala jste nad tím, že by vás natáčení mohlo ovlivnit do budoucna?
Ano a ovlivnilo mě, protože mě neuvěřitelně posunulo, co se mých hereckých schopností týče. Myslím si, že to někdy opravdu nebylo jednoduché. Udržet si tu roli nebo reagovat na velice zvláštního hereckého kolegu, který nějakým způsobem korigoval dialog. Herci většinou fungují na jiném principu. Herec se naučí text, vyjde na jeviště a hraje to, co mu bylo zadáno a to, co měl čas si připravit. Tady to takto nebylo a o to to bylo těžší.

A jak moc to vše zapůsobilo na vás jako osobu?
Samozřejmě se to projevilo na mém osobním rozvoji. Mám pocit, že jsem v průběhu natáčení dokumentu nějak dospěla. Před rokem jsem na některé věci neměla tak utříbené názory jako teď. Zjistila jsem, že má obrovský smysl dělat věci, které mají smysl. A tímto směrem bych se chtěla ubírat i nadále.

Změnil se Váš pohled na muže?
Bohužel ano. Ale hrozně nechci. Snažím se to vrátit zpátky, protože kolem sebe mám celý život skvělé muže. Všichni jsou to ti kladní hrdinové, jako je můj otec, můj brácha a můj manžel. Ale zároveň se mě dotýká mé postavení ve společnosti jakožto ženy. I třeba kariérně.

Biskup Holub: Sociální sítě obejmutí nenahradí

Co říkáte na to když někdo konstatuje, že film V Síti vidět nechce?
Já tomu vlastně rozumím. Nicméně si myslím, že to není tak hrozné, jak si lidé mohou myslet. V tom filmu jsou jak vtipné scény, tak dojemné scény. I když to teď může zní úplně absurdně, je to tak. Anežka Pithartová v jednom rozhovoru řekla, že ji to vlastně uráží, protože my jsme se tomu vystavily a zažily si to na vlastní kůži a není úplně fér, že na to lidi nechtějí jít, protože se toho bojí. A navíc pokud chcete bojovat se svým nepřítelem, musíte ho nejdříve poznat a nebát se ho. Určitě se na film podívejte, protože je dobrým spouštěčem tohoto tématu a vede k diskuzi.

Byla vaše role při osobních setkáních hraná, nebo už to pro vás bylo tak za hranou, že jste zasáhla? Například při scéně, kdy jste při schůzce nalila jednomu z predátorů do obličeje nápoj.
To už jsem určitě v roli nebyla. Ono je důležité si uvědomit, že s tímhle mužem já jsem komunikovala skoro čtyři měsíce. Jednalo se o muže, který opakovaně zveřejňoval mé falešné fotografie, vytvořené ve Photoshopu, na internet. Do toho jsem jako člověk normálně fungovala. Chodila do práce a hrála představení. Když jsem neodepsala, neustále mě vydíral. Že si najde mojí maminku, že zná moji IP adresu a spoustu dalších ohavností. Tenhle člověk dělal vážně ty nejhrůznější věci, které si dokážete představit. Když se pak objevil na naší schůzce a já na něj mluvila a ho to vůbec nezajímalo, tak se mi chtělo vážně brečet. Mně jako Tereze, né jako postavě z filmu. Tenkrát mi vážně došly nervy a já na něj začala křičet. V tu chvíli se mi ze sluchátka ozval naprosto klidný hlas Víta a Báry: „Terko, vidíš tu malinovku před sebou? Tak až to budeš cítit, vyndej tu lžičku, ať mu nevypíchneš oko a kdybys jako náhodou chtěla, tak máš tu možnost mu to chrstnout do obličeje.” Udělala jsem to a myslím, že to bylo lepší než tisíc terapií.

Příběh matky a dcery: Zázrak za časů koronaviru

Jak tohle všechno vnímalo a vnímá vaše okolí?
Já jsem tehdy měla obrovskou oporu ve svém snoubenci, dnes už manželovi, který od začátku do konce věděl, že toto natáčení probíhá a neuvěřitelně mě podporoval. Ať už to bylo ve chvíli, kdy už jsem vážně nemohla nebo potřebovala s něčím poradit. Jinak si myslím, že to mé okolí přijalo velice dobře. Můj táta mi řekl, že je na mě opravdu pyšný a toho si hrozně vážím. A maminka měla radost, že takovou věc dělám.

Určitě jste to po spuštění projekce filmu neměla jednoduché co se mediálního nátlaku týče. Jak jste jej zvládla, potažmo zvládáte?
No, já jsem si to ze začátku hrozně užívala, protože když studujete herectví a chcete být herečka, tak je to něco, co k tomu patří a těšíte se, až to jednou zažijete. Ale teď už je to vážně náročné. Mně se třeba děje, že se po hodině podívám na mobil a mám tam osmdesát zpráv od lidí. Ať už jsou to dotazy, na které se snažím vždy odpovědět nebo kontroverzní zprávy a kritiky, které jsou někdy více či méně smysluplné. Ale pořád si to nějaká část mě užívá a je to fajn. Jsem ráda, že dokument má takové ohlasy a že ho vidělo tolik lidí. Protože to je pro mě dobrá zpětná vazba a přesně to, o co nám šlo.

Herečka Lucie Benešová: Na romantický večer nemusejí být nutně dva

Žijete pořád v Opavě?
V Opavě už bohužel ne, žiji trvale v Praze. Ale je to pro mě hrozná nostalgie, mám k Opavě velmi kladný vztah.

Studovala jste DAMU a hrála v dalších filmech a hudebních videoklipech, chtěla jste být vždy herečkou?
Ano, myslím si, že vždycky. Ještě se to dost křížilo s tím, že mě zajímala ekologie a příroda. Takže jsem zvažovala, jestli budu herečka s koníčkem biologie nebo bioložka s koníčkem herectví.

Co bude teď? Jaké máte plány do budoucna?
Před chvíli jsem vyhrála sázku s Vítem Klusákem a měl by mě obsadit do nějaké další hlavní role (smích). Těžko říct, mám rozpracované nějaké věci, ale prozatím o nic nemůžu mluvit. Určitě se všechno včas dozvíte.

Aneta Macolová