Nese jméno sv. Martina, ale mše sv. Huberta má také své místo a v těchto dnech bývá sloužena i v dalších chrámech. Svatohubertská mše nebo Hubertova jízda jsou koncem října a začátkem listopadu dvě nejznámější formy k uctění památky významného matematika, optika, a zejména patrona myslivců, sv. Huberta.

Narodil se mezi lety 656 a 658 n.l. v Toulouse jako syn Bertranda, vévody Akvitánského a zemřel 728 n.l. poblíž Bruselu v Belgii. Jako ostatní šlechtici byl vášnivým lovcem a účastnil se všech honů pořádaných u dvora.

Brzy se oženil s Floribanne, dcerou hraběte Leuvene a narodil se mu syn Floribert, který se později měl stát biskupem v Liége. Manželka však při porodu zemřela a Hubert se začal šlechtickému dvoru vzdalovat. Uchýlil se do zalesněných divokých Arden a plně se oddával lovu.

Na Velký pátek vyrazil podle křesťanské legendy místo do kostela na lov. Uprostřed lesů spatřil majestátního jelena se zářícím krucifixem mezi parohy a uslyšel hlas, který mu říkal: „Huberte, pokud se neobrátíš k Bohu a nezasvětíš svůj život víře, půjdeš brzy do pekla!“

Hubert se po tomto zážitku obrátil na víru a byl přijat Svatým Lambertem, který se stal zároveň jeho duchovním učitelem. Vzdal se všech světských radovánek včetně prvorozeneckého práva ve prospěch mladšího bratra Euda Velkého. Své bohatství rozdal chudým a začal studovat kněžství.

Brzy se stal předním duchovním v Lambertově diecézi a později také biskupem. V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera Andin v Ardenách, který byl po něm přejmenován. Jako patron lovců začal být uctíván v Belgii, poté v Holandsku a v Německu.

Do našich zemí byl jeho kult zaveden v druhé polovině 16. století německou šlechtou. Vystřídal tak svatého Eustacha, který byl u nás dříve uctíván jako patron lovu. Jako patronku myslivců uctívaly Slované také Dianu, která je zobrazována na mnohých uměleckých dílech jako ochránkyně zvěře a myslivců.