„Původně na pozemku stál vodní mlýn, z kterého zbylo jen torzo. Byla to první věc, na které jsem pracoval. Vytvořil jsem atrium, jež jsem proložil kamenným zdivem. Celokamenný dům následně majitelé rekonstruovali,“ popsal začátek svého tvoření Tomáš Valušek. Část domu se tak proměnila v meditační zónu. V její části se vytvořil reliéf z břidlice a křemene. „Vznikl zde symbol života - spermie a vajíčko,“ popsal umělec. Nad vším dohlíží Boží oko. Použitý materiál pochází z Jakartovic, které byly velmocí na výrobu břidlice, jež je použita na celém pozemku.

„Byl jsem ve svém živlu. S tímto materiálem se již nikde nesetkám,“ pochvaloval si sochař. V dalším roce se pod rukama Tomáše Valuška proměnila šikmá plocha v kamenné schodiště, na které použil čedič a kameny slezská droba z nového lomu ve Valšově. „Vytvořili jsme zde mlynářovo srdce, které bych zařadil do kubistického směru,“ upřesnil. Na celé schodiště bylo použito sedmdesát tun materiálu.

Poslední umělecké dílo bylo dokončeno nyní. Připomíná plod dítěte v matčině lůně. „Objekt je přes celou zahradu. Původně tam byla jen hromada, u které se nevědělo, co z ní udělat. Po delším zkoumání jsem přišel na to, že je to skoro hotové. Stačilo jen upravit. Konečný verdikt zněl, že z toho vytvoříme něco pro děti,“ doplnil umělec. Nakonec z objektu vznikl předěl mezi okrasnou a ovocnou zahradou.

Použitý materiál je různorodý. Základem je hlína s kamením, doplněná o čedič, břidlicové mlaty, které jsou barevné, a vytváří tak jakousi plodovou vodu, a písek. „V loni jsem se zamiloval do písečných dun, takže jsem je do díla promítl. Navíc jsme zde vysadili dunovou trávu. Aaby si měly děti, kde hrát, tak jsme do toho vsadili skluzavku,“ uzavřel Tomáš Valušek.