„Hlavním tématem série černobílých snímků je život na Rýmařovsku, život v kraji, ze kterého bylo po druhé světové válce vysídleno německé obyvatelstvo, stejně jako z našeho Vítkovska. Život v kraji, který zdánlivě neopustili jen lidé, ale i Bůh, ve kterém Seifertovým veršem řečeno - zbyly jen hroby hrobů,“ vyzdvihl v úvodní řeči kurátor galerie a pedagog gymnázia Jaroslav Herman.

Na Rýmařovsko se Jindřich Štreit přestěhoval se svými rodiči jako dítě, chodil zde do školy, prožíval své mládí a nejprve vnímavě přihlížel, jak se zde rodí život nový, tak zajímavý, zvláštní a bohatý, že stojí za to jej zdokumentovat. „Neznám v českém umění knihu, román, sbírku básní, povídek, vlastně žádné umělecké dílo, které by vyprávělo o životě v poválečných Sudetech přesvědčivěji, pravdivěji, upřímněji a dojemněji než Štreitovy fotografie. Autor nám v nich představuje především člověka. Člověka zdánlivě ubohého, lidské příběhy plné zvláštních paradoxů, za směšností se skrývá smutek, za drsností něha, za zbabělostí jakási zvláštní heroičnost,“ uvedl dále Jaroslav Herman.

„Jindřich Štreit nefotil jen na Rýmařovsku. Se svým objektivem navštívil spoustu exotických zemí, avšak nenechal se oslnit exotikou. Pokud nemáme na mysli exotiku lidské duše, lidského nitra, tu dokáže mistrovsky odkrývat,“ doplnil Jaroslav Herman. Jindřich Štreit na vernisáži přesvědčil přítomné návštěvníky, že je nejen skvělým fotografem, neboť ke každé z padesáti fotografií řekl krátký příběh. Přislíbil také, že se v příštím roce představí ještě rozsáhlejším cyklem, jehož tématem je život drogově závislých.

Výstava potrvá do konce května.