Titulní roli měl původně vytvořit italský sólista Teatro Dell Opera Roma, pan Mario Leonardi. Vedení Slezského divadla však dostalo unikátní možnost zajistit pro své diváky skutečnou hvězdu a v jejich zájmu šanci nepustilo.

Postavu Manrica v tomto jedinečném představení vytvoří vynikající italský sólista Nino Interizano, který je žákem slavného Luciana Pavarottiho. Na jevišti se s jeho přispěním znovu odehraje dramatický příběh trubadúra Manrica a jeho adoptivní matky Azuceny. Všechny lidské city – láska a nenávist, obětavost a pomsta, žárlivost a touha po moci jsou v něm vyhnány až na ostří, končící smrtí.

Námět si pro zhudebnění vybral Verdi sám a jeho melodie jsou v díle až marnotratně bohaté.

Opavskému a hlučínskému regionu se ve spolupráci se Slezským divadlem podařilo udělat s Ninem Interizanem prostřednictvím internetu krátký rozhovor. Roli tlumočníka italštiny na sebe ochotně vzal šéf opavské operní scény Damiano Binetti.

Už jste, pane Interizano, v Česku zpíval?

„Prozatím ne. Vystoupení v Opavě je mým prvním kontaktem s vaší republikou.“

Máte s Trubadúrem zkušenost?

„Vystupoval jsem v něm už čtyřikrát. Poprvé pro Asociaci Toscaniniho v Parmě, podruhé pro nové Národní divadlo v Bussetu, potřetí v Tokiu a počtvrté jsem Manrica ztvárnil na svém turné po Sicílii.“

Jaký vztah máte k této postavě?

„Mám ji rád, protože umožňuje předvedení širokého hlasového rozsahu. Manrico má jediný cíl – ukázat, co dokáže tenorová pěvecká technika.“

Byl jste žákem Pavarottiho. Jak na svého slavného učitele vzpomínáte?

„Jsem nesmírně smutný z toho, že se s ním už nikdy nesetkám. Mistr Pavarotti mě naučil pěvecky ztvárnit zásadní tenorové party světové hudební produkce. Možná nebyl velkým hercem, ale zato byl naprosto svrchovaným a neopakovatelným světovým pěvcem, nesrovnatelným s nikým jiným. Jeho soukromí jsem osobně nepoznal, ale k lidem se choval vždy mile. Doslova ho zbožňovali a byl jimi neustále obklopován. On jim zase rád svěřoval své umělecké zážitky.“