Hrabě Quido Antonín z Kalkreuthu ho nechal postavit roku 1783 a v první polovině 19. století ho hrabě Arnošt August Falkenhain z Glošku rozšířil a upravil do empírového stylu.

Po smrti jeho dcery Berty Rosiny v roce 1915 se majitelem panství stal její syn Bedřich Theodor hrabě Stolberg a jeho rod zámek vlastnil až do roku 1945, kdy byl z obce vypovězený.

Objekt následně získala Charita a začátkem roku 1950 v něm byla zřízena Okresní pomocná škola a za další rok Krajská škola pro mládež.

V roce 1957 ji vystřídala Družstevní učňovská škola obchodní a kuchařská a od roku 1966 přešel zámek do užívání Odboru sociálního zabezpečení. V dalším roce v původně zámecké budově vznikl domov důchodců Na zámku a sídlí v něm dodnes.

U kaštanové aleje vedoucí k zámku jsou umístěny dvě barokní sochy z konce 18. století – sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.

Zámek je patrová obdélníková budova s mansardovou střechou a fasádami, členěnými lizénami a římsami. Stojí na malém návrší v jihovýchodní části obce a má žlutobílou fasádu.

K jeho jižní straně přiléhají hospodářské budovy. V zámeckém objektu je nyní domov důchodců a veřejnosti proto není přístupný. Zájemci mají k dispozici jen areál a zhruba sedmihektarový park z konce 18. století.

Obklopuje zámek a Stolbergové ho osazovali vzácnými dřevinami. Mezi oběma válkami se v něm Bedřichu Stolbergovi u exotických dřevin dařily aklimatizační pokusy. Výsledkem je skutečnost, že tento zámecký park patří ve Slezsku k botanicky nejcennějším.

DOMOV MÁ OCENĚNÍ KVALITY

V letech 1999 až 2002 prošla celá budova rozsáhlou rekonstrukcí, která jí vrátila dřívější půvab. Domov Na zámku tvoří zámecký areál, jehož dominantní částí jsou dvě hlavní budovy, vzájemně propojené spojovacím krčkem.

Poskytuje dvě pobytové sociální služby – Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem.

V roce 2016 získal certifikát Vážka, který je znakem poskytování kvalitních služeb pro lidi s onemocněním demence a Alzheimerovou chorobou.