Michelangelo Antonioni byl společně s Luchinem Viscontim a Federicem Fellinim řazen do triumvirátu největších italských filmových režisérů. Navzdory skutečnosti, že jeho tvorba čítá několik desítek dokumentárních a hraných děl, navíc podepsán pod téměř třiceti scénáři, jeho kultovním počinem a možná i nejslavnějších filmem šedesátých let zůstává Zvětšenina (1966). Ta bude v opavském filmovém klubu, v kině Mír, uvedena v pondělí 17. prosince od sedmnácti hodin a třiceti minut.

K umění se Michelangelo Antonioni poprvé dostal při vysokoškolských studiích, kdy začal jako divadelní a filmový kritik pracovat pro prestižní časopis Cinema. Do filmu samotného byl poprvé angažován coby scénárista a pomocný režisér a to v době, kdy se na poli italské kinematografie pomalu prosazoval neorealismus. Ten je patrný i v jeho prvních krátkometrážních snímcích sféry dokumentární. Opravdovým průlomem v jeho dosavadní tvorbě se stal film Dobrodružství (1960), navzdory tomu, že byl při své premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes přijat kritikou nikoliv nadšeně. Nejvíce se na této skutečnosti podepsalo velmi pomalé tempo snímku.

Nicméně dalšími díly trilogie, v konečné verzi obsahující vedle Dobrodružství také Noc (1961) a Zatmění (1962), se autorovi podařilo odbornou veřejnost přesvědčit o svých kvalitách. Antonioni se v roce 1964 rozhodl pro práci v zahraničí a již prvním snímkem Zvětšenina, jehož příběh je zasazen do prostředí módních fotografů a modelek, zaznamenal režisér přelomový úspěch, který se mu nepodařilo překonat už žádným z pozdějších děl.