"Angličani milují mentolovou s čokoládou," popisuje Pavel Labaj chutě svých zákazníků. Před osmi lety odjel z Bystřice na brigádu do zahraničí poprvé. „V práci jsem tehdy dostal tři měsíce nucené dovolené a nechtěl jsem se doma nudit,“ popisuje. Rozhodl se proto strávit tři letní měsíce prodáváním zmrzliny. V deštivé Anglii se mu zalíbilo natolik, že se každý další rok na sezónu vracel.
V současnosti má na starost zásobování firmy, nabírání zaměstnanců a domlouvá prodeje na festivalech po celé zemi. „Každý den za hezkého počasí posílám do okolí až třicet zmrzlinářských aut,“ vysvětluje Labaj. Zákazníci si kupují kopečkovou zmrzlinu přímo od prodejců z auta. „Angličani tráví čekáním ve frontách i hodiny. Čím delší fronta, tím lepší zmrzlina,“ říká.
Zmrzlinová sezóna v Anglii začíná od Velikonoc a pokračuje až do října. Typické deštivé počasí prý nehraje roli. „Lidi tady milují zmrzlinu za každého počasí. Často potkáte Angličana s deštníkem v jedné ruce a se zmrzlinou v druhé,“ směje se Labaj. Zmrzlinu prodávají za hezkého počasí i v zimě. „Dva týdny před Vánocemi se prodejci nezastaví. Třeba na Silvestra nebo Nový rok prodáme stovky zmrzlin denně,“ uvádí zmrzlinář z Bystřice. „Jak říká jedno anglické přísloví: Nikdy není příliš velká zima, aby si Angličan nedal zmrzlinu,“ dodává.
Nejprodávanější příchuť je mentolová s čokoládou. „Čím sladší, tím lepší. Zákazníci se často dožadují sirupů nebo čokoládových tyčinek navrch,“ popisuje zmrzlinář. Na výrobu kopečkové zmrzliny používají kvalitní suroviny od farmářů z okolí. „Odebíráme mléko, smetanu i máslo od venkovských farmářů a nepoužíváme žádná dochucovadla,“ pyšní se.
Jeden kopeček stojí v přepočtu asi 75 korun. „Naše zmrzlina je jedna z nejdražších v okolí. Angličani si ale za kvalitu rádi připlatí,“ vysvětluje zmrzlinář. V Anglii se prodává i točená z prášku, o tu ale místní příliš zájem nemají.
Koronavirová situace zasáhla i zmrzlinový business za mořem. „Před sezónou jsme připravili stovky litrů zmrzliny, abychom nic nepodcenili. Všechny velké festivaly se ale zrušily. Zavedli jsme proto rozvoz do okolí a naštěstí jsme nemuseli vyhodit ani jeden kelímek,“ říká Pavel Labaj. I tak letos firma počítá jen s jednou třetinou běžných příjmů.
Po sezóně se vždy rád vrací domů. Nejčastěji odpočívá na horách nebo u českých rybníků. „Rád chodím na ryby. Ticho a klid při čekání, až nějaká zabere, mi během sezóny chybí,“ usmívá se zmrzlinář z Bystřice.
Kateřina Milotová