Po přečtení inzerátu na sportovního a technického redaktora v týdeníku Naše Opavsko nezaváhal… O pár měsíců později už byl v tomto periodiku šéfredaktorem. Jeho další novinářská profese pokračovala v redakcích týdeníku Opavský Kurýr, deníku Svoboda, staronového týdeníku Naše Opavsko, Ostravského Večerníku a obnoveného týdeníku Opavský Kurýr.

„Novinařina mě bavila, byla to nevšední a kreativní práce, ale na druhou stranu polykala volný čas. Prakticky žádný mi nezbýval. Na to zase citelně doplácelo soukromí, neměl jsem kdy budovat rodinné zázemí. Donekonečna se to takhle táhnout nedalo, ale s návratem do školství jsem si jistý moc nebyl. Taky to tak nakonec dopadlo, na základce v Rýmařově jsem odučil zase jen pár týdnů a znovu přestupoval do jiného oboru,“ usmívá se Michael Rataj.

Klidnější práci našel ve firmě Model Obaly, kde nejprve působil jako grafik obalů a poté devět let coby manažer firemní komunikace. V roce 2003 se přestěhoval do staré selské usedlosti v Brance u Opavy a založil rodinu. Postupně se mu narodily tři děti, dcera Evelin a synové Valentin a Patrick. Dalších pár let trávil volný čas budováním a opravami domů, poté se vrátil ke studiu.

„Novinařina mi dala velkou politickou školu s impulzem k dalšímu vzdělávání. Mrzely mě výroky o nevzdělané novinářské tlupě, se kterými nesouhlasím, a to i s vědomím toho, že novinář sice rozumí všemu, ale pořádně nic neumí, jak mě poučila bývalá kolegyně. Měl jsem pocit, že sám sobě a společnosti něco dlužím, tak jsem nejprve sepsal rigorózní práci „Opavský tisk po roce 1989“ a poté se vrhnul ještě na doktorské studium,“ ohlíží se Michael Rataj za lety 2009–2016.

Když dopsal dizertační práci, kterou vydal knižně pod názvem „Německá žurnalistika a opavští Němci v ČSR“, nastoupil v lednu 2016 na pozici ředitele marketingu otické potravinářské firmy Semix Pluso, aby v listopadu 2018 usedl v Brance u Opavy na starostovskou židli.

Tak pestrý profesní sled je na jednoho člověka, zdaleka ještě ne před koncem aktivní činnosti, rozhodně úctyhodný. Ta „pravá“ profese, ve které se člověk najde, však většinou bývá jen jedna. V tom má Michael Rataj úplně jasno.

„Slovy klasika - vším, čím jsem byl, byl jsem rád. Ale práce starosty je poslání, které nejde nedělat na 100 %. Mohu tak konečně využít svůj veškerý potenciál.“ Už před volbami se zapojoval do spolkového dění v obci a naplňovalo jej, když mohl dokázat, že se věci dají dělat lépe. V tomtéž se snaží pokračovat jako starosta. „Chci být obci a lidem maximálně prospěšný, abych si jednou mohl říct, že ten život stál za to,“ dodává Michael Rataj.