Mimochodem, v české verzi písně se zpívá o dávných přáních a snech. A největší klenot na palubě letadla, při vší úctě ke spoluhráčům i sportovcům z dalších odvětví, je Tomáš Satoranský. Hvězda zpod koše snila o účasti pod pěti kruhy už od útlého dětství.

„Účast na olympiádě byl pro mě větší sen než se dostat do NBA. Nikdy jsem si nedokázal představit, že se mi to povede. A teď se to stává skutečností. Nadšení, že jsme na olympiádě, je obrovské. Teď před odletem se to těšení ještě zvětšuje. Celé hry si náramně užijeme. Ale ne že se jedeme jen zúčastnit. To neodjíždím na žádný turnaj. První úkolem je porazit Írán a pak postoupit ze skupiny,“ řekl hráč Chicaga.

Ještě jeden sen se může dočasnému kapitánovi národního týmu splnit. V kuloárech se mluví o tom, že by „Saty“ mohl být vlajkonošem české výpravy při slavnostním zahájení. „Nad tím jsem moc nepřemýšlel,“ prohlásil rodák z Prahy.

Ještě k Zagorové a jejímu hitu. V originále se skladba jmenuje Japanese boy. A právě za japonského chlapce se dá považovat Patrik Auda.

Zemi vycházejícího slunce zná dobře z působení v Jokohamě. Teď se trochu předčasně a i neplánovaně do Japonska vrací.

„Je to příjemné. Akorát je mi líto, že nemůžeme opustit bublinu, protože Tokio je krásné město. Nicméně nejedeme tam kvůli turistice, ale kvůli zápasům. “

Dalším japonským chlapcem je Ondřej Balvín. Ten ještě před olympijskou kvalifikaci podepsal přestupní lístky ze španělského Bilbaa k nováčkovi nejvyšší soutěže Gunma Crane Thunders. A po olympiádě v japonském císařství zůstane, protože příprava na novou sezonu mu začíná v polovině srpna.

„Já si zabalil víc zavazadel. Kdybych se vracel s naším týmem, musel bych pak po cestě do Japonska na čtrnáct dní do karantény. Takhle se tomu vyhnu a ten volný čas využiji k cestování. Už teď si beru s sebou dvě tašky navíc a jako vášnivý hráč i počítač,“ usmál se Balvín.

Co je ještě podstatné? Druhá část národního týmu se vypraví do Tokia ve čtvrtek. Pokud půjde vše hladce, dorazí těsně před slavnostním zahájením.

„To, že letíme na dvě části, je kvůli logistice. Dokud jsme se nekvalifikovali na olympiádu, tak kupovat letenky do Tokia by bylo značně riskantní a drahé. Naše skupina celkově čítá dvaadvacet členů. Nebylo jednoduché je umístit na poslední chvíli do jednoho letadla. Navíc v době, kdy půlka planety míří do Tokia,“ vysvětlil manažer reprezentace Michal Šob.