Ve středu dopoledne usedá na pražském letišti do letadla vyvolených a vyráží s národním týmem bojovat o návrat medailových časů do Finska. Do míst, kde si jen pár měsíců zpátky vyslechl se svými spoluhráči naprosto šokující verdikt. „Nejvíc mě na tom všem mrzí, že jsme „neprohráli“ po sportovní stránce, ale z úplně jiných důvodů,“ povzdechl reprezentační zadák David Sklenička.

Odstoupení Jokeritu z KHL znamenalo, že pětadvacetiletý obránce se ze dne na den ocitl bez angažmá. Na hokej nebylo příliš pomyšlení, největší boj sváděl Sklenička sám v sobě. „Nebyl jsem si jistý, jestli chci v sezoně vůbec pokračovat, dost se toho ve mně míchalo,“ přiznal.

Rozhodl se ale bojovat. Na závěr ročníku se přesunul do finské extraligy, kde zabodoval a zároveň si vystřílel nové angažmá v sousedním Švédsku. A medaile z mistrovství světa by mu po tom všem jako třešnička na dortu jednoznačně slušela. 

David Jiříček a autor gólu Tomáš Kundrátek se radují z úvodní trefu v zápase se Švýcarskem.
Hokejisté zdolali i Švýcary. Na MS se nepodívá Chlapík, mužstvo doplní Dostál

Jak velkou radost vám udělala nominace na závěrečný šampionát?
Nebudu skrývat nadšení, radost mám obrovskou. Celý ten zážitek je navíc umocněný tím, že letíme do Finska, kde jsem poslední tři roky působil. Bude fajn se tam po krátké pauze zase vrátit a věřím, že se s tamějším prostředím rozloučím tím nejlepším možným výsledkem. 

Ta sezona je ale téměř nekonečná, viďte?
Máte pravdu, zejména po té psychické stránce. Je to nesmírně dlouhé a náročné, ale člověk si asi nemá na co stěžovat, to je zkrátka úděl hokejisty. Na druhou stranu fyzicky se stále cítím tak nějak v pohodě, takže poslední zbytky zásob si snad ještě na šampionát přivezu (smích). 

Neschytal jste to doma od přítelkyně, že pořád někde cestujete?
Naštěstí ne, tohle my máme doma docela vyjasněné. Nejen přítelkyně, ale i rodina to naprosto respektují, dobře ví, že přesně něco takového můj pracovní život obnáší. A rozhodně to není jen můj případ, tohle se týká podle mě všech sportovců. Teď mě naštěstí čeká už poslední akce, takže až se vrátím, veškerý čas si stoprocentně vynahradíme.

Říkal jste si v průběhu přípravy, že to letos nemusí vyjít úplně dle představ?
Už když jsem se k týmu připojil na kempu, tak jsem si říkal, že to letos nebude vůbec lehké. Navíc když kolem sebe posloucháte, kolik obránců je stále k mání a kolik jich možná dorazí ze zámoří, tak vám to na psychické pohodě také příliš nepřidá. A jakmile se mi nepovedly úvodní přípravné zápasy, začal jsem se pomalu smiřovat s tím, že to nemusí vyjít. Ale jak šel čas, tak jsem tak nějak pořád přežíval, začal se zvedat i na ledě, a nakonec to dopadlo takhle dobře.  

Obránce Sklenička se objevil rovněž v závěrečné nominaci na hrách v Pekingu.Obránce Sklenička se objevil rovněž v závěrečné nominaci na hrách v Pekingu.Zdroj: Hokej.cz

Rozhodlo podle vás povedené představení v Ostravě, nebo kde si myslíte, že se lámal ten pomyslný chléb?
Těžko říct, já si ani nejsem jistý, jestli na ty moje góly v Ostravě někdo koukal (smích). Mým údělem v národním týmu rozhodně není střílet branky, navíc když si nalijeme trochu čistého vína, tak tam zahrálo velkou roli i štěstí. Jsem tu od toho, abychom branky nedostávali, takže věřím, že jsem trenéry přesvědčil zejména v té defenzivní práci. Nějaký ten gól už je potom pro mě jen takovou třešničkou na dortu. 

Navíc jste měl za zády finského trenéra, jemuž se váš severský styl bránění musel líbit.
Asi ano, myslím si, že mi to mohlo částečně pomoct. V podstatě celý ten styl hry, jenž nám nyní trenér Jalonen servíruje, jsem celý rok hrál ve Finsku, ať už šlo o angažmá v Jokeritu, nebo poté Karpatu. V tom jsem mohl mít oproti ostatním trochu navrch, protože takoví kluci z ruské či švýcarské ligy byli zvyklí na úplně jiný hokej. Ale postupem času, co jsem tady s týmem, musím říct, že se všichni zvládli určitým způsobem adaptovat.   

V přípravných zápasech jste vytvořil defenzivní duo s mladým objevem Davidem Jiříčkem. Je to varianta i pro mistrovství?
O finálním složení jsme se s trenéry zatím nebavili, možná k Davidovi dají ještě někoho zkušenějšího, kdo mu bude takříkajíc krýt záda. Ale kromě jediného utkání jsme spolu odehráli kompletně celou přípravu a tato spolupráce mi rozhodně dávala smysl. Dejv je jeden z největších talentů českého hokeje a je jenom dobře, že před blížícím se draftem dostane šanci se ukázat na takové akci.     

Trenér českých hokejistů Kari Jalonen.
Finský realismus a české snění. Jak trenér Jalonen změnil atmosféru

Vracíte se do Finska, odkud jste teprve před pár týdny odlétal s hodně smíšenými pocity. Jste rád, že startujete v Tampere a ne přímo Helsinkách?
Určitě se do Tampere těším, ale abych byl upřímný, tak nejsem úplně ten typ člověka, který by nad takovými věcmi přemýšlel. Pokud by se šampionát hrál přímo v aréně, kde jsem v dresu Jokeritu strávil tři roky, tak by to pro mě byl bez debat silný emoční zážitek, ale rozhodně bych si nějakou tíhu okamžiku nepřipouštěl, že bych měl něčemu podléhat, nebo tak něco. 

Aréna v Tampere, kde se zanedlouho rozeběhne světový šampionát.Aréna v Tampere, kde se zanedlouho rozeběhne světový šampionát.Zdroj: ČTK/LEHTIKUVA/Vesa Moilanen

Tampere, navíc v luxusní aréně, která tak trochu připomíná zážitek zámořské NHL.
A o to víc se tam těším! Je to naprosto unikátní aréna, vzpomínám si, když jsme tam letos s Karpatem hráli play-off před vyprodanými tribunami, a to teda bylo něco. Nádherná stavba, jednoduše opravdový luxus. Na takový duel s domácím Finy se potom nejde netěšit (úsměv). 

Jak se vůbec s postupem času ohlížíte za tím vším, co se ve spojení s Jokeritem odehrálo?
Je to obrovská škoda, dodnes mě to nesmírně mrzí. Zejména to, že jsme „neprohráli“ po sportovní stránce, ale z úplně jiných důvodů. Vrhá to hodně nepříjemný stín na jinak velice povedené angažmá, za které jsem Jokeritu vděčný. Když jsem tehdy končil na farmě za mořem, byl jsem doslova téměř nikdo. Ale v Helsinkách si mě vytáhli, dali mi šanci a vždycky to budu brát tak, že díky nim jsem dnes tam, kde jsem. A některé věci zkrátka člověk neovlivní, i kdyby chtěl sebevíc… 

Zanechalo to v člověku šrámy na celý zbytek sezony?
Zanechalo, jednoznačně. Vzalo mi to veškeré nadšení a radost z hokeje, dost jsem se v sobě pral s tím, jestli vůbec v sezoně pokračovat. Kdyby mi tehdy nezavolal bývalý trenér Jokeritu, že se na závěr ročníku přesouvá právě do Karpatu a měl by o mě zájem, kdo ví, kde bych se teď nacházel. Po vypadnutí v play-off jsem potřeboval nějaký impulz a ten jsem naštěstí našel tady v reprezentaci. A věřím, že si to na mistrovství celé vynahradím. 

A co fanoušci Jokeritu, těm asi nemůže být úplně do zpěvu.
To určitě není, ale na druhou stranu jsou nyní pyšní na klub za to, jak se k celé válečné situaci postavil. Když se tehdy Jokerit rozhodl, že i navzdory ruské agresi na Ukrajině bude v KHL pokračovat, vydal fanklub oznámení, že budou naše utkání bojkotovat a na tribuny jednoduše nepřijdou. To byl tehdy šok i pro nás v kabině. Ale nakonec se organizace postavila k celé věci velice zodpovědně, a to získalo respekt i u skalních příznivců. 

Jokerit Helsinki vystoupil na protest proti válečné agresi Ruska na Ukrajině z KHL.
Odstoupení z KHL? Peníze jsou důležité, ale v Jokeritu to funguje podle fanoušků

Vyptával se na situaci v Helsinkách i trenér Jalonen?
Říkal jsem si, jestli na to padne řeč, ale zatím jsme to spolu vůbec neřešili. Veškeré debaty, které s námi trenér zatím vedl, směřovali výhradně k herním a systémovým věcem, což i já nyní považuji za důležitější. Uvidíme, třeba se na to dostane až to všechno skončí. 

Sezonu jste i navzdory všem potížím dohrál ve finské lize, kde s vámi byla spokojenost. Proč jste si nyní nakonec vybral švédské Brynäs?
Ten samotný krok do Švédska má několik důvodů. Roli hraje rozhodně i náročné cestování napříč Finskem, které bych si asi úplně nedokázal představit, ale v podstatě šlo o to, že jsem chtěl svou kariéru zase posunout o stupínek výš, bez ohledu na to, která ze soutěží je na papíře lepší. Na švédskou extraligu jsem zatím slyšel jen ty dobré recenze, takže to vnímám jako určitý krok kupředu. A také nové prostředí, nový životní styl, to všechno mě nabíjí neskutečnou energií.    

Kdyby se ale mistrovství povedlo, tak mohlo přijít i zajímavější laso, nemyslíte?
Asi mohlo, ale to jsou všechno takové ty spekulace, co by bylo, kdyby bylo. Zatím není vůbec jasné, co bude s hráči z KHL, kam se rozprchnou a kde stráví své další sezony, takže ta situace by mohla být po skončení šampionátu ještě mnohem horší. Naopak v tom vidím obrovskou výhodu, že mám podepsáno, mám jistotu a turnaj nyní mohu odehrát s naprosto čistou hlavou. 

Nebyla však přeci jen chuť se vrátit domů do Plzně, nebo si po letech zase zahrát před domácími tribunami?
Zatím opravdu ne. Já už jsem dříve říkal, že chci ještě nějaký ten rok strávit v cizině, takže domácí prostředí šlo zatím mimo mě. Mám stále určité sny a vidiny, které by se mi s takhle brzkým návratem domů už nemusely nikdy splnit. Samozřejmě bych se jednou rád vrátil, ale zatím si zkrátka stojím za tím, že na takové závěry mám ještě spoustu času. 

A co NHL? Máte tuto variantu stále ve své mysli, nebo jste zámořskou kapitolu definitivně uzavřel?
Nechci říct, že úplně uzavřel, ale v současné chvíli to není na pořadu dne. Musím přeci jen zůstat nohama na zemi, do zámoří vede hodně dlouhá a trnitá cesta, což už jsem si ostatně jednou sám vyzkoušel. Nyní mám před sebou angažmá ve Švédsku, kde budu chtít odvést své maximum a uvidíme, co nabídne budoucnost.