Většina z nich jimi proplula vítězně, a proto byl o víkendu čas slavit. A mladí pijani se ve slezské metropoli skutečně tužili.

Kdo zaváhal a přišel do svého oblíbeného hostince v tyto dny později, už také nemusel najít místo. Nezřídka se stalo, že žaludek studentů už nevydržel nápor alkoholu, který do sebe nalévali. Hlučnost a vulgarita výrazů překonávaly hranice.

Ostatní hosté v daných restauracích a barech však naštěstí přijímali tyto situace s nadhledem a pochopením. Sami někdy také maturovali. Na rozpacích však byli někteří hospodští. Nejednomu vznikly nějaké menší škody na majetku, když se nezkušení mladíci opili a bourali nechtěně vše, co jim stálo v cestě. Rovněž udržet noční klid a zklidňovat rozjařené maturanty byl heroický výkon.

Na druhou stranu ale mnoho restaurací mělo zisk o víkendu oproti minulým obdobím i dvojnásobný. Rodiče v těchto dobách na dětech nešetří, takže ty mají peněz na útraty dost.

„Pít to sice neumí vůbec a většinou jsou dost nevychovaní, ale musím uznat, že mi dají občas vydělat. Teď mi tady nějací maturanti utratili každý nejmíň pět až šest stovek a jeden dokonce i dvanáct set,“ hovoří o svých čerstvých zkušenostech jeden z opavských výčepních Libor a dodává: „Ať si užívají, já budu jen rád. Jen si musí ještě osvojit hospodskou kulturu a alespoň základní kultivovanost.

Tady se totiž nejedná jen o bezhlavé pití piva, jak si mladí lidé myslí. Pobyt v hospodě je i sociálně-kulturní záležitost.“