Jistě, nedá se to přirovnat ke světovým válečným konfliktům, to zaplaťpánbůh ne. Ale tak úplně obyčejná situace to není.

V nedaleké Itálii umírají lidé, podle všeho nejenom ti nějak zásadně oslabení. Zavírají se hranice, nekonají se hudební a obecně kulturní akce, fanoušci mnohdy nesmějí na sport, celé národy svírá strach, chaos v hlavách vyděšených lidí povede dříve nebo později k otřesům ekonomiky.

Člověk středního věku nic takového nezažil. I proto jsou obavy lidí přirozené a nemá cenu se jim vysmívat.

Snad jen tři události zasáhly v poslední době do životů lidí takhle zásadně.

Prohibice po neslavné výrobní chybě zločinců pančujících alkohol taky přinesla mrtvé, ale nezměnila tak život na celém světě.

Povodně byly obrovskou tragédií, ale také z globálního hlediska jenom vlastně lokální záležitostí. To samé lze ve velké nadsázce konstatovat po řádění šíleného střelce ve Fakultní nemocnici Ostrava, kde zbytečně zemřelo sedm lidí.

Můžeme všichni věřit a modlit se, že koronavir nám bude „jen“ ztěžovat život. Ale černý scénář, bohužel, přijde… Buďme připraveni na nejhorší. Česko je ve stavu nouze. Čeká nás všechny zkouška, která prokáže, jak jsme velkorysí, slušní a zda si umíme opravdu pomáhat.