Já sama dávám velkou vinu rodině, zejména matce a otci dítěte, že ho nedokázali před ohněm uchránit. Z médií jsem se dočetla, že dítě v inkriminované době leželo s rodiči v jedné posteli. Která matka nechá dítě v hořící místnosti?

Mladíky je nutné za jejich neuvážený čin potrestat, ale myslím si, že z toho nebylo třeba dělat takový monstrózní proces, a vyhrožovat jim dokonce doživotím.

Na jedné straně krutým vrahům (bratřím Mašínům a spol.), kteří si jen hráli na odbojáře a nelítostně zabili několik nevinných lidí, a jednoho dokonce podřezali, dáváme vyznamenání a děláme z nich hrdiny a na druhé straně mladé muže, kteří si také na něco hráli, ale přitom nikoho nezabili ani zabít nechtěli, tak tvrdě odsoudíme?

Proto Vás prosím, paní státní zástupkyně, nebuďte tak tvrdá a zvažte ještě jednou navrhovaný trest pro tyto muže. I Vás, páni soudci, prosím o určitou shovívavost při rozhodování o výši trestu.

Pro informaci uvádím, že nikoho ze zúčastněných v této kauze neznám a dopis píši ze svého vlastního přesvědčení. Jsem věřící katolička, je mi šestašedesát let a snažím se vždy pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují, pomáhala a dosud se snažím pomáhat i romským rodinám.

Případ, který se stal, je trestuhodný, ale jak říká lidová moudrost, všechno zlé je k něčemu dobré. Věřím, že něco podobného se už nikdy nestane. Postižené rodině tato událost přinesla kromě velké bolesti také jedno velké pozitivum – díky soucítícím lidem má rodina pěkné bydlení, je materiálně zajištěná a mohla začít nový, lepší život.

Bohužel to odnesla malá Natálka, ale lékařská věda dokáže zázraky a postižení Natálky v dalších létech bude jistě téměř neznatelné.

J. R., Opava (jméno je redakci známo)

Názory čtenářů zveřejněné v rubrice Čtenář má slovo nemusí vyjadřovat stanovisko redakce. Ta si vyhrazuje právo krátit či odmítnout příliš dlouhé příspěvky.