Tak jako jiní vydal se i šestatřicetiletý muž z Holčovic v neděli na opavské Stříbrné jezero. Tak jako jiní hledal v jeho vodě ochlazení před neúprostně sálajícím sluncem. Spolu s ním k vodě přišlo několik jeho příbuzných. Uvelebili se na travnaté pláži a vydali se do vody.

„Plavali jsme a najednou se potopil. Prostě jako by ho něco stáhlo a už nevyplaval. Byl asi tři metry ode mne,“ jen těžce hledá slova Josef Holouša, švagr utonulého. Sám se několikrát potopil a svého příbuzného hledal, sám se málem utopil, ale nepodařilo se.

A tak se o neštěstí dozvěděli hasiči a vzápětí policisté. Začala akce, při které bylo hlavním cílem najít tělo muže. Nedělní podvečer je nevydal.

Dnes v devět hodin ráno stáli na břehu jezera profesionální hasiči z Hlučína a jejich čtyři potápěči znovu. Na hladině pak svítila červená bojka, přibližné místo, kde se nad mužem zavřela voda. Pod ní přibližně dvanáctimetrová hloubka, u dna teplota jen pět stupňů Celsia.

Potápěči ale pod vodou prakticky nic nevidí. „Je to samé bláto a kal, nevidíš, necítíš,“ konstatoval jeden z nich poté, co se vynořil.

Muže tak potápěči nehledají očima, ale hmatem. Pomalu se posouvají zakalenou vodou a hmatají kolem sebe. Po první hodině pod vodou ale stále bez úspěchu. Následovala porada, jak dál. Po domluvě se měnila taktika – muži pod vodou budou postupovat podle lana. Proplavou asi padesátimetrovou vzdálenost od jednoho konce na druhý, a když tělo nenajdou, lano se posune o kousek vedle a pojede se na druhou stranu.

Ani dalších sedm ponorů není úspěšných. Nevzdávají to. Pokud to bude možné, budou hledat až do večera.

Hodiny se mezitím posunuly na půl třetí odpoledne. Na nedaleké pláži je teď hlava na hlavě, voda krásně chladí. Zpovzdálí sledují čluny na hladině a v nich muže s nápisem Civilní ochrana na zádech.