Jak redakci potvrdil tiskový mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl, na místě zasahovaly kromě vrtulníku i dvě posádky záchranné služby. „Záchranářům hoch uvedl, že vyráběl trhavinu podle návodu na internetu. Přitom došlo k nečekané explozi,“ zmínil Humpl.

Podle mluvčího opavské policie René Černohorského se jednalo o výbuch dosud neustanovené látky. Jak dále uvedl, na místo nehody museli dorazit také pyrotechnici z Olomouce.

„Na místě zjistili výskyt nestabilních třaskavých látek, a to třaskavou rtuť, aceton peroxid a jododusík,“ vyjmenovává Černohorský s tím, že pyrotechnik provedl zkoušku na citlivost tření a nárazu nepatrného množství acetonu peroxidu na travnaté ploše fotbalového hřiště s pozitivním výsledkem.

„Bylo rozhodnuto, že zajištěné těkavé látky budou zničeny výbuchem. Vše se uskutečnilo za přítomnosti hasičů a záchranky,“ řekl Černohorský a dodal, že pokoj chlapce byl zajištěn a zapečetěn. „Zda bude někdo obviněn, je stále v šetření,“ zmínil nakonec Černohorský.

(mn, ver)

Třaskaviny nalezené v domě ve Velkých Hošticích používají také teroristé

Jednou z látek, kterou v rodinném domě ve Velkých Hošticích po výbuchu olomoučtí pyrotechnici našli, byl nechvalně proslulý aceton peroxid, známý také jako TATP. Ten je extrémně citlivý na teplo, tření a nárazy a patří mezi nejznámější z výbušnin, pro které se vžil název improvizované.

Při jejich výrobě se používají levné a snadno dostupné ingredience, nebezpečné výbušniny si proto může vyrobit takzvaně na koleně prakticky každý. Třaskavou látku aceton peroxid s oblibou používají například sebevražední teroristé jako základ pro své výbušninami napěchované vesty nebo pro útoky autem naloženým výbušninou.

Není to ani dva týdny, co švédská policie musela uzavřít část jaderné elektrárny Oskarshamn poté, co se do ní pokusil proniknout muž s výbušninou na těle. Třaskavina, která vyděsila část Švédska, byl právě zmíněný aceton peroxid. Aceton peroxid byl mimo jiné použit i při teroristických útocích, které v červenci roku 2005 spáchali v Londýně islámští radikálové.

Další nebezpečnou látkou v domě byla třaskavá rtuť, odborně nazývaná fulminát rtuťnatý. Jedná se o vysoce citlivou třaskavinu, která se velmi často používá pro výrobu rozbušek. Obvykle má podobu bílého nebo šedého prášku.

Za běžné teploty není třaskavina sama o sobě nebezpečná, nicméně při teplotách nad 50 stupňů Celsia může dojit k takzvanému explozivnímu rozkladu. Nebezpečí však hrozí zejména při kontaktu látky s plameny.

Pyrotechnické využití třaskavé rtuti se omezuje prakticky pouze na výrobu rozbušek, které slouží k realizaci výbuchu většího množství klasické trhaviny s vysokým trhacím účinkem. Vzhledem k vysoké ceně látky, především však kvůli vysoké jedovatosti, je však její využití v pyrotechnice výrazně omezováno.

Poslední látkou, kterou pyrotechnici na místě výbuchu objevili, je jododusík. Jedná se o velmi nestálou sloučeninu dusíku a amoniaku. která se v suchém stavu explozivně rozkládá i při velmi slabém podnětu a její praktické využití spadá spíše do oblasti chemických žertů.

(jk)