Ve švýcarských Alpách nalezli pravěká monstra. Vědce uchvátil obří zub

Podle studie patřily fosilie třem ichtyosaurům. Může se jednat o jedny z největších živočichů, kteří kdy žili na Zemi. Pravěcí tvorové dosahovali hmotnosti 80 tun a délky 20 metrů, čímž se vyrovnali současným vorvaňům. Vědcům se podařilo najít jejich fosilie v nadmořské výšce 2800 metrů. Novou studii popisující objev zveřejnili v časopise Journal of Vertebrate Paleontology.

Mořští ryboještěři v horách

Asi před 200 miliony let tvořily tyto vrstvy hornin dno široké laguny. „Myslíme si, že velcí ichtyosauři následovali hejna ryb do laguny. Zkameněliny mohou pocházet od zbloudilých jedinců, kteří tam uvízli a zahynuli,“ uvedl spoluautor studie Heinz Furrer, emeritní kurátor Paleontologického ústavu a muzea Curyšské univerzity. Zvrásnění Alp, které začalo před 95 miliony let, zapříčinilo, že pohyby tektonické desky je vytlačily do skalního útvaru na vrcholu hory.

Jsou jedovatí a mají měděné tesáky. Vědci vyřešili záhadu dravých krvavých červů

„Musíte být tak trochu horská koza, abyste se k nim dostali,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor studie Martin Sander, profesor paleontologie obratlovců na univerzitě v německém Bonnu. „Fosílie se nacházejí pouze nad výškou asi 2438 metrů, tedy vysoko nad hranicí stromů,“ dodal.

Přestože ryboještěři kdysi vládli mořím, nálezy jejich zkamenělin jsou vzácné. Pro paleontology proto stále představují velkou záhadu. Nově objevené pozůstatky v Alpách však vrhly na tyto vyhynulé tvory nové světlo.

Největší zub

Zkameněliny patřily třem různým ichtyosaurům v délce od patnácti do dvaceti metrů. Nejzajímavějším překvapením spojeným s fosiliemi byl však onen největší objevený ichtyosauří zub. „I na poměry rybích ještěrů je to obrovský zub. Jeho kořen měl průměr šedesát milimetrů. Do té doby největší nalezený exemplář v kompletní lebce měl 20 milimetrů a pocházel z jedince, který byl dlouhý téměř 18 metrů,“ řekl Sander.

Vědci vědí, že i menší ichtyosauři měli zuby. Většina jedinců ale byla bezzubá a předpokládalo se, že se živili sáním. Obří ryboještěři se zuby byli pravděpodobně podobní dnešním vorvaňům a kosatkám a používali zuby k zachycení kořisti. Například velkých chobotnic.

Upravovali nádrž a našli monstrum. Svět uchvátil nález pravěkého predátora

Nalezený zub ovšem nedokázal odpovědět na všechny otázky, protože byl odlomený na korunce. Díky jedinečným rysům bylo možné určit, že patřil ichtyosaurovi, ale vědci si nemohou být jistí, zda velikost zubu odráží velikost ještěra. „Je těžké říct, jestli pochází z velkého ichtyosaura s obřími zuby, nebo z obřího ichtyosaura s průměrně velkými zuby,“ sdělil Sander.

Podle vědců se velikost a dravost neshodují. Proto plejtvák obrovský, vážící 150 tun a dosahující délky 30 metrů, nemá žádné zuby. Místo toho filtruje drobné tvory z vody. Zato vorvaň, který váží 50 tun a dosahuje délky 20 metrů, je lovec. „Mořští predátoři proto pravděpodobně nemohou být o moc větší než vorvaň,“ prohlásil vědec.

Velká neznámá

Zkameněliny byly poprvé objeveny při geologickém mapování Alp v letech 1976 až 1990. Furrer byl členem původního týmu, který zkameněliny z hornin známých jako Kössenova formace objevil. Časem se na fosilie z velké části zapomnělo. Podle Furrera se však nedávno objevily další pozůstatky obřích praještěrů, a proto chtěli vědci znovu analyzovat i švýcarské nálezy.

OBRAZEM: Paleontologové v Brně zachránili obří fosilii ryboještěra

Sander si klade otázku, zda se pod ledovci neskrývají další obří mořští tvorové. Švýcarské zkameněliny však pomáhají zaplnit mezeru ve znalostech o obřích mořských ještěrech. „Pro paleontologii je velká ostuda, že o těchto obřích ichtyosaurech víme tak málo,“ řekl profesor. „Doufáme, že se s touto výzvou vyrovnáme a brzy najdeme nové a lepší fosilie,“ dodal.